Zákon o registrovaném partnerství platí od července 2006. O možnost uzavírat oficiální svazek usilovaly organizace homosexuálů od 90. let. Povedlo se to až na několikátý pokus, a to přes veto tehdejšího prezidenta Václava Klause. Norma zaručuje partnerům třeba nárok na informace o zdravotním stavu protějšku či možnost dědit po sobě. Ukládá jim vyživovací povinnost. Adopce zakazuje.
"Společnost se vyvíjí. Něco, co platí, je o několik let později už nepřijatelné. I u práv lidí LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů) je to tak," uvedla bývalá aktivistka a nynější náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková.
Podle průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění v roce 2005 právo uzavřít registrované partnerství homosexuálům přiznávalo 61 procent lidí, loni už tři čtvrtiny. Sňatek by gayům a lesbám před deseti lety povolilo 38 procent respondentů, v minulém roce 49 procent. V roce 2005 si 19 procent Čechů a Češek myslelo, že by homosexuální dvojice měly mít možnost adoptovat děti z ústavů. Loni tento názor mělo 44 procent dotázaných a osvojení biologického potomka partnera či partnerky podporovaly tři pětiny osob.
Do konce loňska se nechalo registrovat 2174 dvojic. Pro oficiální svazek se rozhodlo 1439 mužských a 735 ženských párů. Zájem v posledních letech roste. Soužití zatím ukončily tři stovky dvojic. Statistiku z matrik zaznamenává aktivista Milda Šlehofer. Podle něj praxe ukázala, že zlegalizování svazků dvou mužů či dvou žen společnost nijak neohrozilo a nemělo na ni žádné závažné a nebezpečné dopady.
Podle právníků PROUD rozdílnou úpravu partnerství a manželství obsahuje víc než stovka předpisů. Uvádějí, že oficiální svazek leseb a gayů není v systému rodinného práva vlastně ukotvený. Partneři nemohou mít třeba společné členství v bytovém družstvu, společné jmění či nárok na pozůstalostní penzi. Na sirotčí důchod nedosáhnou vždy ani jejich potomci. Partneři nejsou také pokaždé bráni ani jako osoby blízké. Problém bývá třeba při vyplácení dávek či odškodňování.
Po přijetí zákona o partnerství v roce 2006 se aktivismus utlumil. Nová generace se začala ozývat o pět let později, kdy vznikla platforma PROUD. Mezi její cíle patří úplné zrovnoprávnění. Aktivisté chtějí dosáhnout mimo jiné toho, aby lesbické ženy a gayové mohli uzavírat manželství či adoptovat děti. Nyní lobbují za novelu, která by umožnila registrovaným partnerům či partnerkám adoptovat dítě svého protějšku. Oficiálně totiž děti dvou matek či dvou otců mohou mít jen jednoho rodiče.
"Děti jsou velké téma. Zatímco v 80. a 90. letech měli lidé děti z předchozích vztahů, v posledních letech se párům rodí. Dvojice pak řeší obrovské problémy," podotkla Dienstbierova náměstkyně.
Návrh zákona předložili už zákonodárci předchozí Sněmovny. Kvůli pádu vlády se ale nestihl projednat. S novou verzí pak přišla skupina poslanců z různých stran hned po nástupu Sobotkovy vlády v roce 2014. Od té doby norma leží v dolní parlamentní komoře. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) proto nyní připravil vládní novelu. V brzké době by se jí měl zabývat kabinet.
Adopce dětí z ústavů novela nepovoluje. Pokud by podle Štěpánkové aktivisté požadovali úplné zrovnoprávnění naráz, u politiků by návrh neměl šanci. Chystanou možnost osvojit dítě registrovaného partnera či partnerky podpořila už řada ministrů a poslanců, kteří se zapojili do kampaně PROUD. Nechali se vyfotit v tričku s nápisem "Různé rodiny, stejná práva".
Diskuze k článku ()