"Co vidím, mě nenaplňuje optimismem," řekl obecně při dnešní debatě k 25. výročí české ústavy k některým programovým bodům stran Kysela, aniž některou z nich jmenoval. Znamenají podle něho vzdalování se konstitučnímu liberalismu směrem k systému, jenž je aktuálně například v Maďarsku nebo v Polsku.
Za ústavní populismus Kysela označil například návrhy širokého pojetí obecného všelidového hlasování, odvolatelnosti zvolených politiků, na zrušení Senátu, na snížení počtu poslanců a na změnu volebního systému. Takové náměty se objevují hlavně v programu hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, které skončilo ve volbách čtvrté. "Je to koktejl, který mi připadá téměř jedovatý a nerad bych ho pil," prohlásil Kysela.
"V posledních volbách zesílily strany, které jdou proti základním hodnotám, na nichž ústava stojí," uvedl Wintr, aniž zmínil, které z nich myslí. Hlavní hrozbou je podle něho nekontrolované směřování k neuváženému ústavnímu zákonu o obecném referendu, mluvil o karikatuře přímé demokracie. Prosazení takové normy mají v programu vedle SPD i další strany, různí se ale v parametrech. Návrh SPD je nejširší.
Ústavní právník Jan Kudrna ale soudí, že se nic nestane. Případný "ústavně-populistický koktejl" by podle něho narazil v Senátu. Sněmovna v těchto případech nemůže horní komoru přehlasovat.
Wintr se zmínil taky o procesu jmenování nového premiéra, když dva pokusy má prezident republiky a třetí předseda Sněmovny. Věc nyní vzbudila pozornost v souvislosti s náznaky prezidenta Miloše Zemana, že by mohl nechat vládnout kabinet skládaný předsedou ANO Andrejem Babišem bez důvěry Sněmovny a v demisi i celé volební období. Český postup podle Wintra připomíná ruský systém, byl by pro to, aby už druhý pokus měla Sněmovna a až třetí opět prezident.
Odborníci na ústavu se v debatě pořádané Institutem pro politiku a společnost, jenž je spojen s ANO, vyjadřovali spíše kriticky k zavedení přímé volby prezidenta. Přinejmenším podle nich prohloubila výkladové neshody ústavy.
Diskuze k článku ()