Směrnice je namířena proti firmám, které své pracovníky do zahraničí vysílají jen naoko a zakládají takzvané schránkové společnosti v zemích, kde jsou nižší náklady na sociální výdaje zaměstnanců a jejich další práva. Parlament přijal reguli na základě dohody s jednotlivými členskými státy. "Konečná dohoda představuje rovnováhu mezi svobodou poskytování služeb a ochranou vysílaných pracovníků. Posiluje právní jistotu a zlepší situaci vysílaných pracovníků, kterých je v EU více než milion," uvedla polská europoslankyně Danuta Jazlowiecká, která byla zpravodajkou návrhu.
Europoslanci rovněž definovali falešnou samostatnou výdělečnou činnost, díky níž firmy "vyrábějí" ze svých zaměstnanců podnikatele, což jim v některých zemích výrazně zlevňuje náklady.
Firmy prostřednictvím těchto podvodů zneužívají evropskou směrnici z roku 1996 umožňující dočasně vysílat pracovníky za hranice, aby tam poskytovali služby.
Na všechny tyto snahy obejít zákony budou dohlížet úřady členských států, které budou případná opatření proti nim konzultovat s Evropskou komisí.
Podle českého levicového europoslance Richarda Falbra by nařízení mohlo vnést pořádek do špatně fungujících kontrol pracovního trhu. "Inspekce práce v členských státech nefunguje. U nás vůbec, ale ani v dalších zemích, například v Irsku... Směrnice dává členským státům pravomoci zavádět postihy, což je dobré," řekl Falbr ČTK.
Nové nařízení rovněž usnadňuje přístup k informacím pro zaměstnance i podniky. Firmy nyní budou muset informace o vysílání pracovníků do zahraničí přehledně prezentovat na internetu v několika jazycích.
zdroj ČTK
Diskuze k článku ()