Nově oprošťuje od platby odvodů např. výstavbu cyklostezek. Snižuje i celkové sazby za odvody za vynětí ze ZPF oproti sazbám nastaveným v roce 2011, které tehdy rychle reagovaly na masivní zábor půdy způsobený výstavbou fotovoltaických elektráren.
Komplexní novela, kterou připravilo MŽP, lépe definuje kvalitu půdy a její ochranu. S ohledem na praxi posledních let zpřesňuje podmínky pro nakládání se zemědělskou půdou. Umožňuje správním úřadům lépe chránit kvalitu půdy skrze zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu, které směřují využívání zemědělské půdy především do zastavitelných ploch či do ploch s méně kvalitní půdou. Z povolovacího procesu vypouští úřady pověřených obcí, což zrychlí procesy státní správy a sníží administrativu. Nově zavádí působnost České inspekce životního prostředí jako kontrolního orgánu v případě znečišťování půdy.
Ke snížení odvodů dochází vlivem nového způsobu výpočtu odvodů. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za odnětí půdy ze ZPF se tak u nás srovná s okolními státy EU (např. Slovensko za vynětí ze ZPF u půd nejvyšších tříd účtuje 20 Euro/m2). U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy ze ZPF. Zde byla původní cena naopak nastavena příliš nízko. Do budoucna by měl stát směřovat jakoukoliv výstavbu právě do těchto kategorií méně kvalitních půd.
„V roce 2011 bylo cílem zvýšení odvodů určitě doslova odradit investory od zabírání zemědělské půdy u nás, a to zejména ve vztahu k masivní výstavbě fotovoltaických elektráren v roce 2009. Ta doba pominula a my se můžeme vrátit k racionální úpravě odvodů, která ležela na ministerstvu už před rokem 2010, ale nebyla nikdy přijata[1]. Odvody jsou účinným ekonomickým nástrojem. Ale nemohou být jediným nástrojem pro ochranu ZPF. Úkolem státu má být nastavení účinné legislativy, aby už ve fázi územního plánování stát nasměroval investory do míst, která jsou z pohledu ochrany ZPF přijatelná. Takovým místem by nemělo být území s nejcennějšími půdami. Novelizací směřujeme k lepší legislativě, která dá účinnější rozhodovací nástroj pro ochranu ZPF do rukou správních úřadů a to už ve fázi územního plánování,“ říká náměstek ministra pro legislativu Vladimír Mana.
„Ačkoliv se odvody za vynětí půdy snižují, jsme přesvědčeni, že ochrana té nejcennější zemědělské půdy může zůstat zachována. Např. ochrana půdy v chráněných oblastech je zajištěna i dalšími mechanismy. Intenzivně budeme spolupracovat s MMR a s kraji na metodice ochrany ZPF tak, aby v rámci územního plánování nedocházelo k nadbytečnému znehodnocování zemědělské půdy tam, kde existují jiné možnosti využití stávajících ploch pro zejména průmyslovou zástavbu,“ říká náměstek ministra pro ochranu přírody Vladimír Dolejský.
Ročně v České republice ubude zhruba 5000 ha orné půdy. Většina překvapivě nezmizí pod bytovou a průmyslovou zástavbou, ale pod těžebními stroji. „Státní surovinová politika, jejiž aktualizaci připravuje MPO, musí do budoucna určit směr využívání nerostných surovin, kterým se Česká republika bude ubírat v souvislosti s těžbou a který jednoznačně ovlivňuje úbytek orné půdy v ČR,“ dodává náměstek Dolejský.
[1] K rychlému zvýšení odvodů v roce 2010 došlo formou přílepku k zákonu o podpoře výroby elektřiny z OZE, ne novelou zákona o ochraně ZPF z dílny MŽP.
Diskuze k článku ()