Náklady zaměstnavatele na práci v ČR patří k nejvyšším v Evropě

„Čistý příjem zaměstnanců s vyššími příjmy je v České republice ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně vysoký, a to díky jednotné sazbě daně z příjmů. Náklady zaměstnavatele však také zabírají přední příčky, především u zaměstnanců s nižšími příjmy. Ve srovnání čistého příjmu je ČR na předních pozicích, a to především díky rovné sazbě daně, respektive neexistenci progresivního zdanění,“ připomíná Lucie Rytířová, manažerka z daňového oddělení Deloitte.

Co hraje při srovnávání nákladů na zaměstnance zásadní roli? “Je to pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel musí hradit za své zaměstnance. Ve mnoha státech toto pojistné není zastropováno (např. ve Francii), nebo jen částečně (např. Česká republika). Zaměstnavatele navíc limitují i zákonné minimální mzdy,” doplňuje Robert Bezecný, manažer v daňovém oddělení ve společnosti Deloitte. Nejvíce v Lucembursku (od 1 923 eur) a Belgii (od 1 502 eur), nejméně v Portugalsku (530 eur) a na Slovensku (405 eur).

Ze studie dále vyplynulo:

• Česká republika je mezi prvními pěti zeměmi, kde je čistý příjem na zaměstnance nejvyšší (1. Švýcarsko, 2. Česká republika, 3. Malta, 4. Slovensko, 5. Polsko).
• Francie, Itálie, Švédsko, Belgie a Rakousko jsou země s nejvyššími příspěvky do systému sociálního zabezpečení.
• Náklady francouzských zaměstnavatelů zůstávají nadále nejvyšší bez ohledu na úroveň příjmů, a to proto, že neexistují limity pro platbu příspěvků na sociální zabezpečení.
• V Belgii se v důsledku přesunu daňového zatížení snižují příspěvky na sociální zabezpečení, zejména u nižších mezd. Tím pádem je Belgie jedinou z 19 zemí, kde došlo ke snížení nákladů na zaměstnavatele.
• Studie potvrdila, že ve sledovaných státech nedochází k zásadním změnám, vyjma Řecka, Rakouska a Belgie. Zatímco v Řecku jsou daně z příjmu vyšší pro všechny příjmové kategorie, ve zbylých dvou se snížilo zdanění nižších příjmů.
• K přesunu daňového zatížení došlo také v Rakousku, kde se zvýšil čistý příjem u nižších mezd.
• Zdanění zaměstnanců s vyššími příjmy se nezměnilo, sazba je často 50 i více procent; naproti tomu v ČR je zdanění pro tyto osoby cca 24 %, a to včetně solidárního zvýšení daně.

„Pokud zohledníme životní náklady, můžeme konstatovat, že v ČR se máme dobře: Čistý disponibilní příjem zůstává jeden z nejvyšších, společně s Polskem a Slovenskem. Na opačné straně žebříčku stojí Švýcarsko, Velká Británie, Francie, Dánsko a Irsko. Praha je po Aténách a Varšavě jedním z nejlevnějších měst, naopak nejdražší jsou Ženeva a Londýn,“ doplňuje Lucie Rytířová.

O studii „European Salary Survey“

Studie porovnávala celkové náklady zaměstnavatele a čistou mzdu zaměstnance v 19 evropských státech (Polsko, ČR, Slovensko, Malta, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko, Belgie, Itálie, Švédsko, Irsko, Francie, Dánsko, UK, Švýcarsko). Zohledněn byl nejen čistý příjem, ale díky zahrnutí nákladů na bydlení a živobytí také čistý příjem. Studie kromě mzdových nákladů zkoumala i zdanění kapitálových příjmů a majetkové daně.