Novelu předkládá ministerstvo financí, podklady připravil resort spravedlnosti. Jeden z návrhů ministerstva spravedlnosti počítá s tím, že by se k informacím o skutečných vlastnících měly dostat jen některé instituce na základě registrace, například Finančně analytický útvar ministerstva financí. Údaje by mohli získat i investigativní novináři, museli by ale před rejstříkovým soudem prokázat, že data potřebují v souvislosti s "předcházením trestné činnosti a financování terorismu". Ministerstvo spravedlnosti hájí návrh tím, že smyslem úpravy není zveřejnění majetkové a mocenské struktury firem jako takové, ale za účelem omezování praní špinavých peněz a financování terorismu.
Ministerstvu financí se však podle CNI návrh, podle něhož by rejstřík nebyl veřejně přístupný a informace by získali jen někteří, nelíbil. "Babišův resort se proto rozhodl podpořit druhou, otevřenější variantu, kterou resort spravedlnosti připravil. Ta už počítá s veřejným přístupem k databázi, i zde ale budou platit určitá omezení," uvedlo CNI.
Nevládní organizace Nadační fond proti korupci, Centrum aplikované ekonomie, Lexperanto a Naši politici tvrdí, že v zákonu bude chybět mimo jiné kompletní vlastnická struktura, protože v rejstříku by měli být uvedeni pouze koneční vlastníci a pouze majitelé, kteří drží ve firmě větší než pětadvacetiprocentní podíl. Novela podle protikorupčních organizací postrádá i ustanovení, podle něhož by společnosti, které informace o svých vlastnících nezveřejní, neměly dostávat veřejné prostředky.
Konečná podoba zákona vzejde z připomínkového řízení, kam ji nedávno poslalo ministerstvo financí. Zákon by měl platit od poloviny příštího roku.
Diskuze k článku ()