Šámal uvedl, že vybral nového předsedu kolegia na základě jeho organizačních schopností a odborné úrovně. Připomněl, že z trestního kolegia v příštích pěti letech z věkových důvodů odejde osm soudců z 24. Je nutné postupně vybrat nové. "Funkce předsedy je proto mimořádně důležitá," uvedl Šámal.
Púry novinářům řekl, že nechystá žádné revoluční změny, neboť kolegium podle něj funguje dobře. Na personální obměně se podle něj již začalo pracovat, na stáže přicházejí soudci ze soudů nižších stupňů. Z nich pak lze postupně vybírat posily.
Rizman vedl trestní kolegium od roku 1993. Dále pokračovat nechtěl ani nemohl. Novela zákona o soudech a soudcích totiž nově stanovila pětileté funkční období předsedů kolegií. Dobíhání mandátů dlouholetých předsedů zákon upravil ve svých přechodných ustanoveních. Rizman zůstává soudcem Nejvyššího soudu.
Púry je absolventem brněnské právnické fakulty, soudcem se stal v roce 1985. Nejprve působil na všech stupních vojenské justice, od roku 1993 je soudcem Nejvyššího soudu. Je spoluautorem několika knih z oboru hmotného i procesního trestního práva. Přednáší na vysokých školách a na české i slovenské justiční akademii.
Šámal musí ještě vybrat nového předsedu občanskoprávního a obchodního kolegia. Jeho šéfovi Františku Ištvánkovi vyprší mandát s koncem září. Rozhodnuto zatím není, řekl Šámal ČTK.
Kolegia u NS sdružují všechny soudce, kteří se věnují určité agendě - buď trestní, anebo obchodní a občanskoprávní. Každé kolegium má kromě běžných tříčlenných senátů také jeden velký senát, který rozhoduje sporné případy. Nejvyšší správní soud svá kolegia loni zrušil spolu se specializací jednotlivých senátů.
Jan Tomandl
Diskuze k článku ()