Novelizované znění zákona nelze aplikovat, pokud by tak cizinec přišel o jakýkoliv soudní přezkum svého zajištění, uvedl NSS s odkazem na evropské právo.
"Jedná se o značné narušení právní jistoty a legitimního očekávání zajištěných žadatelů o mezinárodní ochranu. Protiprávně zajištěným žadatelům navíc takto nastavená právní úprava odepírá právo na náhradu škody," stojí v předběžné otázce. Podle vnitrostátní úpravy je totiž nezbytným předpokladem pro přiznání náhrady škody to, aby soud nejprve nezákonné rozhodnutí zrušil nebo změnil.
V podobných situacích by tedy podle NSS mělo dostat přednost právo Evropské unie a soud musí rozhodovat o oprávněnosti zajištění i po případném propuštění žadatele o azyl. Předběžná otázka však směřuje ještě ke specifičtějšímu problému, a to zda má cizinec po propuštění také právo na rozhodnutí o případné kasační stížnosti, anebo zda má NSS řízení zastavit.
Podle NSS by se stát mohl zcela jednoduše vyhnout přezkoumání nějakého sporného rozhodnutí o zajištění cizince tím, že jej propustí na svobodu - například proto, že mu vyhovuje rozhodnutí krajského soudu a nechce, aby verdikt ještě zkoumal NSS.
"Takovéto svévoli nová právní úprava vysloveně nahrává," napsali soudci v podání, které směřuje do Lucemburku. Poukázali také na to, že NSS po novele ztrácí možnost sjednocovat judikaturu nižších soudů.
Justice se problematikou zabývá na základě případu Bělorusa zadrženého letos v Česku s padělanými bulharskými doklady. Když mu hrozilo správní vyhoštění, požádal o azyl. Úřady jej ale zajistily kvůli podezření, že jeho cílem je pouze legalizovat pobyt v Česku a vyhnout se vyhoštění. Než NSS stačil rozhodnout o jeho kasační stížnosti, Bělorus vzal žádost o azyl zpět a dobrovolně vycestoval do vlasti.
Diskuze k článku ()