Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů proti verdiktu Městského soudu v Praze, který pětitisícovou sankci loni zrušil, zjistila ČTK z úřední desky.
Podle verdiktu Městského soudu v Praze má obec právo informovat veřejnost o příjemcích veřejných prostředků i prostřednictvím videozáznamu ze zastupitelstva. NSS zatím svou argumentaci nezveřejnil, už z výroku je však patrné, že neměl k postoji pražského soudu výhrady.
Záznam obsahoval jméno a příjmení ředitelky, výši její superhrubé mzdy za rok 2010 a výši odměny za srpen téhož roku. Obec s pokutou nesouhlasila, hájila se tím, že záznam pouze specifikuje, jak Psáry vynakládají své peníze. Odvolávala se také na judikaturu správního soudu, podle které lze údaje o odměnách lidí z veřejných rozpočtů poskytovat podle informačního zákona.
Městský soud rozhodl, že zpřístupnění záznamu na webu obce není přestupkem. Zveřejnění údajů o výdajích z obecního rozpočtu prý není samoúčelné. Obec má povinnost informovat o struktuře veřejných výdajů, stálo v rozsudku. A videozáznam je pro zachycení skutečného průběhu zasedání vhodnější než pouhý zápis.
NSS už v roce 2011 průlomovým rozsudkem dospěl k závěru, že zaměstnanec vyplácený z veřejných rozpočtů je příjemcem veřejných prostředků ve smyslu informačního zákona. V praxi to znamená, že případní žadatelé mají nárok na informace o výši zaměstnancových odměn, a to včetně některých osobních údajů. Jejich ochrana v podobných případech ustupuje právu na informace, rozhodl tehdy NSS.
Letos soud judikaturu jen mírně modifikoval tak, že úřady mohou žádosti o informace výjimečně zamítnout například v situaci, kdy nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a kdy zaměstnanec vykonává různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid. Například u vedoucích pracovníků a zaměstnanců s vlivem na rozhodování a finance ale informační povinnost trvá bez omezení.
Diskuze k článku ()