Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., rozeznává v ustanovení § 7 celkem 79 trestných činů, které lze právnické osobě přičítat. Výčet trestných činů v zásadě vychází z mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie, kdy je rozšířen o daňové delikty. Zákonodárce tak zvolil úpravu vycházející z taxativního výčtu trestných činů Právě rozsah kriminalizace jednání právnických osob je častým terčem odborné kritiky, neboť neumožňuje v řadě případů stíhat právnické osoby za typická jednání, kterých se mohou dopustit. Lze jmenovat trestné činy proti majetku – např. úpadkové delikty či porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to jak ve formě úmyslného, tak nedbalostního zavinění, či trestné činy proti životu a zdraví.
Již od počátku účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se diskutuje o vhodnosti rozšíření vyčtených trestných činů v tomto zákoně. Cílem poslaneckého návrhu novely zákona je rozšířit tento seznam o trestný čin lichvy. Není třeba spekulovat o tom, že právě trestný čin lichvy je jedním z trestných činů, který právnická osoba může spáchat, pokud bude v úpravě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob zahrnut. V případě, že novela v budoucnu úspěšně projde legislativním procesem, dopadne zejména na nebankovní instituce, kterým bude hrozit značný peněžitý trest, zákaz činnosti či dokonce jejich zrušení, pokud bude jejich fungování zaměřeno na trestnou činnost.
Poslanecký návrh lze kvitovat, zároveň je však třeba doufat, že výčet trestných činů bude do budoucna rozšířen o další delikty tak, aby zákon o trestní odpovědnosti právnických osob mohl efektivně postihovat protiprávní jednání právnických osob.
*Autor příspěvku je tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compliance Programs, s.r.o
Diskuze k článku ()