"Taková povinnost je v rozporu se zákonem o pojišťovnictví, s pravidly EU (Solvency II) i s možností získat pro produkt zajištění. Za takových podmínek by pojišťovny nebyly schopny toto pojištění nabízet," uvedla mluvčí České asociace pojišťoven Marcela Kotyrová.
Nové znění novely, kterou MMR předložilo, podle ní rovněž neobsahuje podstatnou část domluvených změn. Jde například o oddělení účtování zájezdů od účtování ostatních činností cestovních kanceláří.
Nový zákon o podnikání v cestovním ruchu by mohl vstoupit v účinnost v lednu příštího roku. Ministerstvo pro místní rozvoj ho chce po předchozím stažení vrátit na program Sněmovny. Návrh má především zvýšit ochranu klientů cestovních kanceláří v případě jejich úpadku a má zamezit postupům některých pojišťoven, které při úpadku cestovní kanceláře vracejí zákazníkům pouze část zaplacených peněz.
Návrh zákona nově počítá s institutem bankovní záruky, která by byla alternativou k pojištění cestovních kanceláří proti úpadku. CK budou také nově muset sdělovat pojišťovně měsíčně řadu údajů jako počet cestujících či počet prodaných zájezdů.
"V souvislosti s tím byly doplněny správní delikty pro CK v případě neinformování pojišťovny nebo banky ve věci změny pojistného rizika a také v případě neposkytnutí informací (pojišťovně či bance). Pokud cestovní kancelář nedoručí měsíčně požadované údaje, hrozí jí pokuta až do výše 100.000 korun," uvedl Vilém Frček z tiskového oddělení MMR.
Z novely naopak zmizely minimální limity pojistného plnění pro cestovní kanceláře. Ty měly činit čtyři miliony korun pro CK, které nabízejí zájezdy leteckou dopravou, a jeden milion korun pro kanceláře prodávající například autobusové zájezdy.
Cestovní agentury také zřejmě budou muset u prodávaných zájezdů nově uvádět, která cestovní kancelář zájezd organizuje. MMR by rovněž mohlo zakázat v případě podezření na podpojištění cestovní kanceláři prodej dalších zájezdů.
Diskuze k článku ()