Normy počítají mimo jiné s určitými kroky při zadlužení státu ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Ústavní norma předpokládá taky zřízení tříčlenné Národní rozpočtové rady, která by sledovala vývoj hospodaření veřejných institucí a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti a hodnotila by je. Podrobnosti potom stanoví prováděcí zákon. Pod normu by spadalo i hospodaření krajů a obcí.
Zpravodaj k předloze Jan Volný z vládního hnutí ANO řekl, že bude třeba diskutovat, aby vláda k podpoře předlohy získala ve Sněmovně potřebnou ústavní většinu. Ke schválení ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti bude kabinet potřebovat hlasy nejméně tří pětin všech poslanců a následně přítomných senátorů, tedy i části opozice. Klub TOP 09 a Starostů by normy podpořil, pokud by se vláda zavázala ke snižování strukturálního deficitu o půl procenta ročně. Opoziční Úsvit zase žádá, aby ústava obsahovala zákaz zvyšování daní.
Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury "zaplevelí" předloha ústavní pořádek zákonem, ve kterém není nic kromě deklarací a úmyslů. ODS bude navrhovat, aby se dluhová brzda přesunula přímo do ústavního zákona z prováděcího zákona, kam ji vláda navrhla zařadit. Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) však řekl, že podle dřívějších vyjádření ústavních právníků by měla být ústava "bez čísel", varovali podle něj před tím, aby se z ní stala technická norma.
Stanjura také neúspěšně navrhoval, aby se výbor dnes finanční ústavou nezabýval. Zdůvodnil to tím, že ústavní zákon by měl před poslanci uvést přímo ministr financí Andrej Babiš (ANO), který se ale jednání neúčastnil, protože je na návštěvě v USA.
Diskuze k článku ()