"Právě v zavedení neziskovosti nakládání s pitnou vodou spočívá nejvýznamnější dopad navrhované úpravy," napsali předkladatelé v důvodové zprávě. Privatizace vodárenské infrastruktury se podle nich neosvědčila, protože soukromé zahraniční společnosti do ní dost neinvestují a stávají se havárie. Následné ztráty vody stejně jako opravy pak hradí domácnosti, stojí ve zdůvodnění.
Domácnosti, které vodou zásobují zahraniční provozovatelé infrastruktury, navíc podle autorů platí za vodné víc peněz, než ty, jejichž vodárny vlastní a provozují města a obce. "Navzdory regulaci cen pitné vody navyšují zahraniční koncerny odběratelům vody ceny o zisk, který se v průměru pohybuje v řádu desítek procent z vodného i stočného," uvedli poslanci STAN. Koncerny navíc většinu peněz podle nich vyvádí do ciziny. "Oproti tomu zisk, jenž domácnostem kalkulují do ceny vodného a stočného městské vodárny, je v průměru jedno až dvě procenta a tyto zisky jsou vynakládány na rozvoj infrastruktury," napsali.
Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodne o ní Parlament. Autoři předpokládají, že pokud by byla schválena, musely by se změnit všechny zákony, které se týkají ochrany zdrojů vody a nakládání s ní. Muselo by se podle nich také zajistit důslednější postihování porušování zásad ochrany čistoty a kvality vody nebo případně vydaných zákazů zalévání zahrad a napouštění bazénů. Předkladatelé proto navrhli účinnost novely od roku 2023.
Ve Sněmovně už jsou dvě poslanecké ústavní novely o ochraně vody. Jednu podali komunisté, druhou lidovci. K předloze KSČM se vláda postavila záporně, lidoveckou čeká posouzení v pondělí. Poslanci se předlohami začnou zabývat nejdřív v září. Možnosti ústavní ochrany vody zjišťuje i ministerstvo zemědělství.
Diskuze k článku ()