Cílem novely je podle senátorky to, aby ústavní soudci odpovídali za své přestupky stejně jako kterýkoli jiný občan. Zároveň jim má ale umožnit, aby ústavní soudce obdobně jako poslanci nebo senátoři mohl požádat o projednání přestupku v kárném řízení, pokud by mu měl za to, že mu hrozí nepřiměřený zásah ze strany výkonné moci.
"I v takovém případě mu ale kárný senát Ústavního soudu bude moci uložit správní tresty předvídané příslušným přestupkovým zákonem," uvedla Wagnerová.
Dosavadní úprava v kárném řízení neumožňuje ústavnímu soudci uložit za přestupek jinou sankci než výtku. Od roku 2002 přitom poslancům a senátorům lze i v disciplinárním řízení uložit sankci podle přestupkového zákona. "Toto řešení lze po čtrnácti letech fungování považovat za osvědčené," dodala Wagnerová.
Kárné řízení by podle ní měl nově zahájit na základě tohoto předání věci zahájí předseda Ústavního soudu, v případě jeho přestupku pak plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Úplnou přestupkovou imunitu zákonodárců zrušil Parlament přijetím senátní novely zákona o přestupcích. Poslanci a senátoři si tak mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory.
Diskuze k článku ()