"Předkladatelé navrhují tuto novelu ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcíhozákona o přímé volbě starostů povede ke kvalitnější demokracii a správě věcí veřejných," píšou autoři v důvodové zprávě. Současný stav, kdy starostů volí zastupitelstvo, které taky obec spravuje, podle nich podporuje kolektivní neodpovědnost.
Hnutí Úsvit s předlohou spojilo kampaň před podzimními komunálními a senátními volbami a organizuje na její podporu petici. Tvrdí, že přímo volený starosta bude mít silnější mandát a větší odpovědnost, lidé budou moci snáze kontrolovat, jak naplňuje program.
Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.
Ve Sněmovně už přitom leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v menších obcích. Lidé by mohli starostu vybírat i v těch obcích, v nichž by z rozhodnutí zastupitelstva nevznikla rada. Přímo voleného starostu by obyvatelé mohli podle normy odvolat v místním referendu, zastupitelé by takovou pravomoc neměli.
Někteří poslanci upozorňují na možné konflikty mezi přímo volenými starosty a zastupitelstvy, pokud by v nich neměli většinu. Předkladatelé ústavní novely z hnutí Úsvit takové riziko připouštějí. Prováděcí zákon by proto podle nich musel přesně rozdělit pravomoci mezi přímo volené starosty a zastupitelstva.
Před tím, než začnou předlohu posuzovat zákonodárci, ji dostane k posouzení vláda. Keschválení ústavní novely by Úsvit musel získat třípětinovou většinu ve Sněmovně i v Senátu. V dolní komoře má 14 z 200 poslanců, v horní komoře zastoupení nemá.
Diskuze k článku ()