Devět obžalovaných dostalo peněžitý trest, a to od tří milionů korun do 300.000 korun. Zbývající vyslechli trest vyhoštění na dobu neurčitou. Obžalovaní přiznali vinu, k čemuž soud při stanovení výše trestu přihlédl. Každému z členů skupiny hrozilo od 10,5 do 16 let vězení.
Podle soudu obžalovaní postupovali jako mezinárodní organizovaná zločinecká skupina působící ve více zemích a umožnili nedovolené překročení státní hranice nejméně 2000 migrantů, převážně tureckým Kurdům. Čistý zisk skupiny zadržené v Česku z trestné činnosti bylo okolo deseti milionů korun. Hlavní organizátoři jsou podle soudu v Turecku.
Podle státního zastupitelství jde o největší organizovanou skupinu převaděčů, která byla v ČR zadržena. Devět obžalovaných má tureckou státní příslušnost, z toho jeden v mezidobí získal české občanství. Pět obžalovaných má ázerbájdžánskou státní příslušnost. Rozsudek je pravomocný u všech devíti tureckých obžalovaných, zbývajících pět si nechalo lhůtu na odvolání, státní zástupce se práva na odvolání vzdal.
Trest vyhoštění dostali jen Ázerbájdžánci, kteří podle soudu nemají v Česku žádné vazby. Turečtí obžalovaní se v mezidobí v ČR oženili.
Nejpřísnější trest dostal obžalovaný Imdat Karagül. V jeho případě soud zohlednil, že v české větvi mezinárodní zločinecké skupiny hrál vůdčí roli. Podle předsedy senátu krajského soudu Petra Mráky každý člen skupiny, která stanula před krajským soudem, plnil dílčí úkoly, aby celá skupina z toho měla zisk.
"Nikdy nepřiznal žádné vazby na Turecko, protože tím by pravděpodobně odkrýval další část složitého podhoubí této věci. Žije v ČR už 11 let, dostal se sem legálně, začal podnikat a do této věci proti němu nikdy nic negativního zjištěno nebylo," řekl obhájce nejpřísněji potrestaného obžalovaného Jiří Slezák.
Všichni obžalovaní využili svého zákonného práva a učinili tzv. prohlášení viny. Vyslovili tím souhlas s popisem skutků v obžalobě, právní kvalifikací a s možným uložením i nepodmíněných trestů. Soud to za souhlasu státního zástupce přijal a nemusel provádět veškeré dokazování. V přípravném řízení se přitom přiznali jen někteří z obžalovaných. Všichni jsou ve vazbě.
Skupina se dopouštěla trestné činnosti na území Česka nejméně od května 2021 do června 2023. Státní zástupce Milan Šimek uvedl, že obžalovaní Turci jsou příbuzní, a to i s podezřelými, kteří jsou v Turecku, a zajišťovali tam nábor možných zájemců o nelegální migraci do Česka a dál do zemí EU. Podezřelé v Turecku podle Šimka zatím nelze stíhat, protože tamní justice na žádost o spolupráci z Česka nereagovala.
"Většina hlavních pachatelů je v zahraničí, my jsme odhalili českou větev této trestné činnosti. Přes tyto osoby šla (do EU) jen část běženců," řekl Šimek.
Gang převaděčů podle spisu využíval migrační trasu přes srbsko-maďarské hranice, obžalovaní operovali nejen v Česku a Turecku, ale i v Srbsku, Maďarsku, Polsku a Německu a role jednotlivých členů gangu se přizpůsobovaly aktuální situaci na migrační trase. Zpravidla migranti cestovali do Maďarska, kde se nějaký čas skrývali, než mohli pokračovat dál do Česka, případně přes ČR dál na západ. Nelegální migranti cestovali po vyřízení jízdenek i běžnými linkovými autobusy či vlaky nebo dokonce pravidelnými leteckými spoji, s cílem nejčastěji v Německu či Francii. Způsob přepravy se na trase často měnil, byl kombinovaný včetně využívání taxíků, vyplynulo z obžaloby.
Částka za jednoho běžence, kterou skupina inkasovala, se podle obžaloby pohybovala podle způsobu přepravy od 3000 do 8500 eur (74.400 do 210.000 korun). Čistý zisk z každého běžence měl gang podle státního zástupce minimálně 1000 eur (24.800 korun). Ve většině případů běženci složili úplatu v Turecku. Poté, co byli dopraveni do dojednaného cíle, museli poslat děkovné video a na základě toho byly složené peníze uvolněny na vyplacení odměn pro členy organizované zločinecké skupiny, uvedl Šimek.
Diskuze k článku ()