Schválená novela vodního zákona zapomněla řešit problém s financováním
Dostatek srážek v letošním roce ani parlamentem schválená novela vodního zákona dlouhodobý problém se suchem samy nevyřeší. Česku tak v příštích letech nadále hrozí období sucha a nedostatek vody. Parlament sice v novele vodního zákona schválil několik pozměňovacích návrhů, které v boji se suchem pomůžou, některé důležité oblasti ale zůstávají nedořešené.
Svaz průmyslu a dopravy ČR už například delší dobu upozorňuje, že Česká republika potřebuje zásadní změnu v systému financování vodního hospodářství, což vláda opomíjí. Současný systém není dlouhodobě udržitelný a neřeší situaci, kdy zátěž financování vodního hospodářství leží převážně na bedrech vodárenských společností a průmyslu.
Letošní rok sice patřil v porovnání s těmi předchozími mezi významně bohatší z pohledu celkového úhrnu srážek. Řada odborníků ale upozorňuje, že v souvislosti se změnou klimatu se může jednat spíše o výjimku. Je proto důležité se otázkou sucha nadále zabývat a řešit i koncepční financování vodního hospodářství. Například firmy dlouhodobě investují nemalé částky do moderních technologií, které vedou k úsporám vody.
Potvrzuje to i dlouhodobý pokles objemu povrchových vod, které průmysl odebírá. Poplatky za odběr vody se ale zároveň neustále zvyšují. „My už několik let voláme po řešení toho, že neustálé zvyšování cen povrchových vod vede ke snižování konkurenceschopnosti českého průmyslu. Krátkodobě to sice může motivovat ke snížení objemu odběrů vody. Takové roztáčení spirály tzv. „vodárenského efektu“ ale není dlouhodobě udržitelné. Již dnes kvůli tomu mnohé firmy přemýšlí, že ukončí výrobu nebo ji přesunou mimo Českou republiku. Tento aspekt rovněž ovlivňuje rozhodování firem o lokalitě pro další rozvoj a stává se reálnou konkurenční nevýhodou ČR,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Vláda České republiky přitom měla v nedávné minulosti několik možností, jak změnit celý systém financování vodního hospodářství. „Vláda věděla, kde je jádro problému, a dokonce od nás dostala na jednání tripartity i návrh konkrétního řešení. Svaz několikrát upozorňoval na skutečnost, že pokud se nezmění financování, systém může zkolabovat. Na tom se shodovaly všechny strany diskuse, včetně dotčených resortů. Bohužel, i přes veškerá upozornění vláda snahu o řešení hodila pod stůl,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Řešení sucha potřebuje koncepční přístup
Firmy už investují značné množství peněz do snižování spotřeby vody, ale i do zachycování a využívání srážkové vody. V současné době je proto potřeba, aby stát také cíleně finančně podporoval projekty, které sníží spotřebu povrchových vod a umožní efektivní využití srážkové vody, jako je výstavba nebo rekonstrukce retenčních nádrží na její sběr.
„Požadujeme ze strany státu koncepční přístup. Krajinu je nutné nasytit vodou tak, aby v řekách bylo dostatečné množství vody, která bude k dispozici pro potřeby nejen v průmyslovém odvětví. Žádáme také, aby se pro podporu projektů firem v oblasti hospodaření s vodou využily i prostředky z evropských programů, ať už ze strukturálních fondů, Národního plánu obnovy nebo národních programů ministerstva zemědělství,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
K novele vodního zákona Svaz průmyslu vydal článek pro své členy, ve kterém naleznete další podrobnosti.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



