Novela má zavést pouze horní hranici odměn zastupitelů, konkrétní výši by stejně jako nyní stanovovala zastupitelstva. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Odměnu uvolněného člena zastupitelstva vládní novela určuje jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu podle zastávané funkce a velikosti obce či kraje. Základnou bude průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího roku. Stejný mechanismus výpočtu by platil i pro neuvolněné zastupitele. Ze zákona by ale vyplývala pouze horní hranice jejich odměn, konkrétní výši by jako nyní stanovovala zastupitelstva.
Dosud o odměnách rozhodovala vláda, což zrušil na jaře z podnětu senátorů Ústavní soud. Přesnější pravidla odměňování by podle soudu měly přímo stanovovat zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády. Politikům dali ústavní soudci čas na nápravu do konce letošního roku.
Dolní komora v porovnání s vládním návrhem o něco zvýšila odměny zastupitelů v obcích, v nichž bydlí 601 až 3000 obyvatel, jak to požadovala poslankyně STAN Eliška Olšáková. Zdůvodnila to tím, že tyto menší obce vykonávají i státní správu, ale často nemají tajemníka. Navýšení by činilo 3,2 procenta v porovnání s vládním návrhem. Olšáková naopak neprosadila zvýšení maximální výše odměny neuvolněného člena rady a zrušení horní hranice odměny neuvolněného starosty, i když to podpořil sněmovní výbor pro veřejnou správu.
Sněmovna odmítla návrh Zuzany Ožanové (ANO), která chtěla upravit zánik mandátu obecních a krajských zastupitelů v případě jejich nepodmíněného odsouzení za úmyslný trestný čin. Zatímco nyní o tom rozhoduje zastupitelstvo, podle Ožanové měli přijít o mandát automaticky. Ze zákona by obecní a krajští zastupitelé ztratili mandát podle úpravy také při odsouzení za úmyslný trestný čin v souvislosti s výkonem funkce. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by navrhovaná změna znamenala zásah do práva být volen.
Vládní novela rovněž zakotví institut společenství obcí jako zvláštní formu jejich dobrovolného svazku. Cílem má být zejména koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje jejich společného území a také sdílení personálních a administrativních kapacit potřebných k zajištění kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy prostřednictvím takzvaného létajícího úředníka. Sněmovna na návrh Lukáše Vlčka (STAN) zjednodušila postup při vzniku společenství obcí, zpřesnila role jeho orgánů a umožnila dobrovolným svazkům obcí zakládat například kapitálové obchodní společnosti.
Vládní předloha upravuje možnost distanční účasti na jednání zastupitelstev a rad a rozšiřuje pravomoci starostů při mimořádných událostech typu živelních pohrom. Starostové dostanou právo operativně rozhodovat ve věcech, které jinak příslušejí obecní radě. Budou mít také možnost v krizových situacích svolat zastupitelstva obce do dvou dnů místo obvyklých sedmi dnů. Podobně krajské zastupitelstvo by se mohlo sejít ve dvoudenní lhůtě místo deseti dnů.
Novela také zvyšuje na pětinásobek limitní částky, o nichž bude moci rozhodovat obecní či krajská rada nebo zastupitelstvo v případě poskytnutí daru či dotace nebo prominutí dluhu. Například krajská rada by nově mohla rozhodovat o dotacích a darech v ceně do jednoho milionu korun, o hodnotnějších darech a dotacích by nadále rozhodovalo zastupitelstvo. Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová neúspěšně navrhovala pouze trojnásobné zvýšení hraničních částek místo pětinásobného.
Diskuze k článku ()