Myslivost je definována v platné právní úpravě (§ 2 zákona o myslivosti) jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Navazujícími pojmy jsou pak pojem „právo myslivosti“ a „zvěř“.
Myslivost vyšla z lovu, který doprovází člověka v oblasti Evropy již od samého počátku jejího osídlení, tedy cca od 500 tisíc let př. n. l. Lov jako podstatný zdroj potravy postupně ztrácel na důležitosti z hlediska zajištění obživy s rozvojem pastevectví a zemědělství.