„Nový“ občanský zákoník svým § 2051[1] rozšířil možnost moderace smluvní pokuty z obchodních závazkových vztahů na všechny závazkové vztahy, tj. zejména i na spotřebitelské smlouvy. 

K moderaci smluvní pokuty soudem a její možné neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy

Ve svém předchozím článku jsem se pokusil vyjádřit svůj názor k možnostem moderace výše smluvní pokuty dle § 2051 občanského zákoníku a jejímu vztahu k uznání ujednání o smluvní pokutě za neplatné pro rozpor s dobrými mravy – vyjádřil jsem tak své přesvědčení o tom, že ujednání o smluvní pokutě nelze považovat za (absolutně) neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 občanského zákoníku na základě výše této smluvní pokuty. Okrajově (i když nepřímo) jsem se ovšem dotkl i specifického okruhu případů, kdy by bylo užití § 580 na místě.

Možnosti neplatnosti ujednání o smluvní pokutě

Bitva forem (battle of forms) je pojmem obvykle spojovaným s právem mezinárodního obchodu, kterým teorie i praxe označují situaci, kdy každá ze stran v průběhu kontraktace odkáže na vlastní obchodní podmínky v úmyslu učinit tyto součástí smlouvy.[1]

Bitva forem v mezinárodním a českém právu

Ačkoliv argumentum ad absrudum lze považovat za nástroj odstranění sémantických nejasností pojmů užitých v právních předpisech, je možné se zamyslet nad určitou jazykovou neurčitostí i v názvu argumentu samotného. Předložený příspěvek si klade v zásadě jednoduchou otázku: Co je možné považovat za onen absurdní závěr, který při užití tohoto argumentu odmítáme?

Několik poznámek k argumentu ad absurdum

Seminář na téma Označování a balení dle CLP a ADR

Označování a balení dle CLP a ADR

Roadshow #zOčídoOčí –⁠ projekce dokumentu Z OČÍ DO OČÍ a diskuze PRAHA

Vzdělávání v mediaci, připravené Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, je jedinečné v tom, že jejako jediné v ČR poskytované veřejnou univerzitou.

Základní výcvik v mediaci 100 hodin

Jelikož v tomto roce uplyne od založení Soudního dvora Evropské Unie již 70 let, dovolte mi zmínit několik údajů z jeho historie a současnosti.

Soudní dvůr Evropské Unie slaví 70 let

Mám dojem, že my, trestní soudci, postrádáme zpětnou vazbu od osob, o jejichž osudech rozhodujeme.

Dopis vězně

V uplynulých dnech se veřejnost na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného.

Přestřelka s ministrem?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora