Nový kabát pro staré poskytovatele platebních služeb
V případě, že stávající poskytovatelé platebních služeb ve stanovené lhůtě ČNB nedoloží, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti dle nového zákona, ČNB jim jejich dosavadní povolení k činnosti odejme.
Dne 13. ledna 2018 vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku, který do českého právního řádu transponoval pravidla zejména z nové evropské směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD 2).
Nový zákon o platebním styku přinesl několik významných změn, a to například změnu registračního principu u oprávnění k činnosti poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu na princip povolovací (licenční) a rozšíření požadavků pro udělení povolení. Lze předpokládat, že tato změna povede k prodloužení řízení o udělení povolení k činnosti.
Pro již existující poskytovatele platebních služeb jsou potom mimořádně důležitá přechodná ustanovení nového zákona. Ta stávajícím platebním institucím umožňují poskytovat platební služby dle jejich dosavadního oprávnění po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této doby se jejich dosavadní povolení bude považovat za povolení k činnosti podle nového zákona o platebním styku. Platební instituce však musí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. nejpozději do 13. dubna 2018, ČNB doložit, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle nového zákona. Pokud tak neučiní, ČNB stávající povolení k činnosti odejme. Poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu je pro doložení splnění podmínek pro udělení příslušného povolení k činnosti stanovena lhůta 9 měsíců od účinnosti zákona.
Výše uvedené platí obdobně i pro veškeré vydavatele elektronických peněz.
Zdroj:
- Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
