Nový kabát pro staré poskytovatele platebních služeb
V případě, že stávající poskytovatelé platebních služeb ve stanovené lhůtě ČNB nedoloží, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti dle nového zákona, ČNB jim jejich dosavadní povolení k činnosti odejme.
Dne 13. ledna 2018 vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku, který do českého právního řádu transponoval pravidla zejména z nové evropské směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD 2).
Nový zákon o platebním styku přinesl několik významných změn, a to například změnu registračního principu u oprávnění k činnosti poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu na princip povolovací (licenční) a rozšíření požadavků pro udělení povolení. Lze předpokládat, že tato změna povede k prodloužení řízení o udělení povolení k činnosti.
Pro již existující poskytovatele platebních služeb jsou potom mimořádně důležitá přechodná ustanovení nového zákona. Ta stávajícím platebním institucím umožňují poskytovat platební služby dle jejich dosavadního oprávnění po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této doby se jejich dosavadní povolení bude považovat za povolení k činnosti podle nového zákona o platebním styku. Platební instituce však musí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. nejpozději do 13. dubna 2018, ČNB doložit, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle nového zákona. Pokud tak neučiní, ČNB stávající povolení k činnosti odejme. Poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu je pro doložení splnění podmínek pro udělení příslušného povolení k činnosti stanovena lhůta 9 měsíců od účinnosti zákona.
Výše uvedené platí obdobně i pro veškeré vydavatele elektronických peněz.
Zdroj:
- Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
