Nový kabát pro staré poskytovatele platebních služeb
V případě, že stávající poskytovatelé platebních služeb ve stanovené lhůtě ČNB nedoloží, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti dle nového zákona, ČNB jim jejich dosavadní povolení k činnosti odejme.
Dne 13. ledna 2018 vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku, který do českého právního řádu transponoval pravidla zejména z nové evropské směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD 2).
Nový zákon o platebním styku přinesl několik významných změn, a to například změnu registračního principu u oprávnění k činnosti poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu na princip povolovací (licenční) a rozšíření požadavků pro udělení povolení. Lze předpokládat, že tato změna povede k prodloužení řízení o udělení povolení k činnosti.
Pro již existující poskytovatele platebních služeb jsou potom mimořádně důležitá přechodná ustanovení nového zákona. Ta stávajícím platebním institucím umožňují poskytovat platební služby dle jejich dosavadního oprávnění po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této doby se jejich dosavadní povolení bude považovat za povolení k činnosti podle nového zákona o platebním styku. Platební instituce však musí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. nejpozději do 13. dubna 2018, ČNB doložit, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle nového zákona. Pokud tak neučiní, ČNB stávající povolení k činnosti odejme. Poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu je pro doložení splnění podmínek pro udělení příslušného povolení k činnosti stanovena lhůta 9 měsíců od účinnosti zákona.
Výše uvedené platí obdobně i pro veškeré vydavatele elektronických peněz.
Zdroj:
- Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
