Nový kabát pro staré poskytovatele platebních služeb
V případě, že stávající poskytovatelé platebních služeb ve stanovené lhůtě ČNB nedoloží, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti dle nového zákona, ČNB jim jejich dosavadní povolení k činnosti odejme.
Dne 13. ledna 2018 vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku, který do českého právního řádu transponoval pravidla zejména z nové evropské směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD 2).
Nový zákon o platebním styku přinesl několik významných změn, a to například změnu registračního principu u oprávnění k činnosti poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu na princip povolovací (licenční) a rozšíření požadavků pro udělení povolení. Lze předpokládat, že tato změna povede k prodloužení řízení o udělení povolení k činnosti.
Pro již existující poskytovatele platebních služeb jsou potom mimořádně důležitá přechodná ustanovení nového zákona. Ta stávajícím platebním institucím umožňují poskytovat platební služby dle jejich dosavadního oprávnění po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této doby se jejich dosavadní povolení bude považovat za povolení k činnosti podle nového zákona o platebním styku. Platební instituce však musí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. nejpozději do 13. dubna 2018, ČNB doložit, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle nového zákona. Pokud tak neučiní, ČNB stávající povolení k činnosti odejme. Poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu je pro doložení splnění podmínek pro udělení příslušného povolení k činnosti stanovena lhůta 9 měsíců od účinnosti zákona.
Výše uvedené platí obdobně i pro veškeré vydavatele elektronických peněz.
Zdroj:
- Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
