Nový kabát pro staré poskytovatele platebních služeb
V případě, že stávající poskytovatelé platebních služeb ve stanovené lhůtě ČNB nedoloží, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti dle nového zákona, ČNB jim jejich dosavadní povolení k činnosti odejme.
Dne 13. ledna 2018 vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku, který do českého právního řádu transponoval pravidla zejména z nové evropské směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. PSD 2).
Nový zákon o platebním styku přinesl několik významných změn, a to například změnu registračního principu u oprávnění k činnosti poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu na princip povolovací (licenční) a rozšíření požadavků pro udělení povolení. Lze předpokládat, že tato změna povede k prodloužení řízení o udělení povolení k činnosti.
Pro již existující poskytovatele platebních služeb jsou potom mimořádně důležitá přechodná ustanovení nového zákona. Ta stávajícím platebním institucím umožňují poskytovat platební služby dle jejich dosavadního oprávnění po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Po uplynutí této doby se jejich dosavadní povolení bude považovat za povolení k činnosti podle nového zákona o platebním styku. Platební instituce však musí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. nejpozději do 13. dubna 2018, ČNB doložit, že splňují podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle nového zákona. Pokud tak neučiní, ČNB stávající povolení k činnosti odejme. Poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu je pro doložení splnění podmínek pro udělení příslušného povolení k činnosti stanovena lhůta 9 měsíců od účinnosti zákona.
Výše uvedené platí obdobně i pro veškeré vydavatele elektronických peněz.
Zdroj:
- Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku
Další články
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
