Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy
Mzdový list musí být založen každému zaměstnanci, neboť musí být veden všem poplatníkům, kterým plátce sráží zálohu na daň z příjmu i srážkovou daň. Mzdový list je dokladem toho, že plátce správně zdaňoval své příjmy. Mzdový list pro rok 2017 bude muset mít jiné náležitosti než doposud, přičemž u mzdových listů za zdaňovací období 2016 budou ještě tolerovány nepřesnosti.
Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy. Patří mezi ně údaje o ročním zúčtování daně, o částkách pojistného na sociálním zabezpečení a na veřejném zdravotní pojištění a dále pak údaje o solidárním zvýšení daně.
Finanční správa v této souvislosti vydala dne 20. 12. 2016 informaci o tom, jak mají mzdové listy za rok 2015 a 2016 vypadat a jak bude požadovat dodržení zákona od roku 2017. Z této informace vyplývá, že pro rok 2016 bude finanční správa akceptovat, pokud mzdový list za zdaňovací období roku 2016 nebude obsahovat údaje o ročním zúčtování roku 2015. Ovšem od roku 2017 předpokládá, že budou mzdové programy již nastaveny tak, aby mzdový list za rok 2017 obsahoval údaje o ročním zúčtování daně za rok 2016. Je to vcelku logický argument, neboť roční zúčtování daně roku 2016 se projeví ve výplatě zaměstnance v roce 2017.
V § 38j odst. 10 ZDP se dále hovoří o tom, že je plátce daně povinen uvést na mzdovém listě i částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen ze svých příjmů platit poplatník. Na mzdovém listu bude uvedena též částka obou pojištění, kterou platí zaměstnavatel – ta je součástí tzv. superhrubé mzdy, která tvoří základ daně a tento základ daně je povinnou náležitostí mzdového listu, jak bylo uvedeno výše. Byť již zde není povinnost oddělit složku sociálního pojištění a složku zdravotního pojištění, v praxi tomu tak na mzdovém listu bývá, aby byla možná kontrola i vyměřovacího základu u obou pojištění.
Zákon o daních z příjmů se o mzdovém listu pak zmiňuje již jen v § 38ha odst. 3, který se týká solidárního zvýšení daně. Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku rozdílu ve výši 7 % mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jana.kalfusova@bnt.eu
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
