Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy
Mzdový list musí být založen každému zaměstnanci, neboť musí být veden všem poplatníkům, kterým plátce sráží zálohu na daň z příjmu i srážkovou daň. Mzdový list je dokladem toho, že plátce správně zdaňoval své příjmy. Mzdový list pro rok 2017 bude muset mít jiné náležitosti než doposud, přičemž u mzdových listů za zdaňovací období 2016 budou ještě tolerovány nepřesnosti.
Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy. Patří mezi ně údaje o ročním zúčtování daně, o částkách pojistného na sociálním zabezpečení a na veřejném zdravotní pojištění a dále pak údaje o solidárním zvýšení daně.
Finanční správa v této souvislosti vydala dne 20. 12. 2016 informaci o tom, jak mají mzdové listy za rok 2015 a 2016 vypadat a jak bude požadovat dodržení zákona od roku 2017. Z této informace vyplývá, že pro rok 2016 bude finanční správa akceptovat, pokud mzdový list za zdaňovací období roku 2016 nebude obsahovat údaje o ročním zúčtování roku 2015. Ovšem od roku 2017 předpokládá, že budou mzdové programy již nastaveny tak, aby mzdový list za rok 2017 obsahoval údaje o ročním zúčtování daně za rok 2016. Je to vcelku logický argument, neboť roční zúčtování daně roku 2016 se projeví ve výplatě zaměstnance v roce 2017.
V § 38j odst. 10 ZDP se dále hovoří o tom, že je plátce daně povinen uvést na mzdovém listě i částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen ze svých příjmů platit poplatník. Na mzdovém listu bude uvedena též částka obou pojištění, kterou platí zaměstnavatel – ta je součástí tzv. superhrubé mzdy, která tvoří základ daně a tento základ daně je povinnou náležitostí mzdového listu, jak bylo uvedeno výše. Byť již zde není povinnost oddělit složku sociálního pojištění a složku zdravotního pojištění, v praxi tomu tak na mzdovém listu bývá, aby byla možná kontrola i vyměřovacího základu u obou pojištění.
Zákon o daních z příjmů se o mzdovém listu pak zmiňuje již jen v § 38ha odst. 3, který se týká solidárního zvýšení daně. Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku rozdílu ve výši 7 % mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jana.kalfusova@bnt.eu
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
