Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy
Mzdový list musí být založen každému zaměstnanci, neboť musí být veden všem poplatníkům, kterým plátce sráží zálohu na daň z příjmu i srážkovou daň. Mzdový list je dokladem toho, že plátce správně zdaňoval své příjmy. Mzdový list pro rok 2017 bude muset mít jiné náležitosti než doposud, přičemž u mzdových listů za zdaňovací období 2016 budou ještě tolerovány nepřesnosti.
Novela zákona o daních z příjmů přinesla nové požadavky na mzdové listy. Patří mezi ně údaje o ročním zúčtování daně, o částkách pojistného na sociálním zabezpečení a na veřejném zdravotní pojištění a dále pak údaje o solidárním zvýšení daně.
Finanční správa v této souvislosti vydala dne 20. 12. 2016 informaci o tom, jak mají mzdové listy za rok 2015 a 2016 vypadat a jak bude požadovat dodržení zákona od roku 2017. Z této informace vyplývá, že pro rok 2016 bude finanční správa akceptovat, pokud mzdový list za zdaňovací období roku 2016 nebude obsahovat údaje o ročním zúčtování roku 2015. Ovšem od roku 2017 předpokládá, že budou mzdové programy již nastaveny tak, aby mzdový list za rok 2017 obsahoval údaje o ročním zúčtování daně za rok 2016. Je to vcelku logický argument, neboť roční zúčtování daně roku 2016 se projeví ve výplatě zaměstnance v roce 2017.
V § 38j odst. 10 ZDP se dále hovoří o tom, že je plátce daně povinen uvést na mzdovém listě i částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen ze svých příjmů platit poplatník. Na mzdovém listu bude uvedena též částka obou pojištění, kterou platí zaměstnavatel – ta je součástí tzv. superhrubé mzdy, která tvoří základ daně a tento základ daně je povinnou náležitostí mzdového listu, jak bylo uvedeno výše. Byť již zde není povinnost oddělit složku sociálního pojištění a složku zdravotního pojištění, v praxi tomu tak na mzdovém listu bývá, aby byla možná kontrola i vyměřovacího základu u obou pojištění.
Zákon o daních z příjmů se o mzdovém listu pak zmiňuje již jen v § 38ha odst. 3, který se týká solidárního zvýšení daně. Mzdový list musí za každý kalendářní měsíc obsahovat částku rozdílu ve výši 7 % mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jana.kalfusova@bnt.eu
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.




