Novinky z oblasti práva finančních trhů

Z dílny ČNB

ČNB uveřejnila dne 4. 1. 2022 stanovisko k povinnostem v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v sektoru investičních fondů. ČNB v něm dochází k následujícím závěrům:

1. ve vztahu k investičnímu fondu je povinnou osobou dle AML zákona primárně administrátor,
2. obhospodařovatel není obecně povinnou osobou dle AML zákona, avšak může se jí stát při výkonu konkrétní podnikatelské činnosti v rámci obhospodařování, pokud spadá mezi činnosti dle § 2 odst. 1 AML zákona (např. obchodování s nemovitostmi, poskytování úvěrů či zápůjček z majetku fondu), případně při své další činnosti (např. při poskytování investiční služby); AML povinnosti pak plní v rozsahu této konkrétní činnosti,
3. investiční společnost může být povinnou osobou dle AML zákona v zásadě ze stejného důvodu jako obhospodařovatel, tedy pokud vykonává činnost spadající mezi regulované činnosti uvedené v AML zákoně,
4. totéž se uplatní ohledně nesamosprávného investičního fondu.

CMU novela

Na konci roku 2021 byl Poslanecké sněmovně předložen návrh tzv. CMU novely, kterým se provádí významné předpisy EU z oblasti finančního trhu do českého právního řádu. Hlavní změny dle návrhu zákona spočívají v následujících oblastech:

1. kapitálové požadavky na OCP: dochází ke změně výše počátečního kapitálu OCP a rozdělení OCP do tří tříd podle poskytovaných služeb, které se liší intenzitou regulatorních požadavků. Nejpřísnější požadavky, odpovídající v zásadě stávajícímu režimu, zůstávají platné pouze pro systémově významné subjekty. S klesající významností subjektů se požadavky snižují. Mění se také systémy kontrolující adekvátnost kapitálu, které je povinen zavést pouze velký nebo propojený OCP ve smyslu IFR nařízení. Podstatnou změnou je také zrušení povinnosti kapitálových rezerv. 
2. řídící a kontrolní systém OCP: konkretizují se některé požadavky na řídící a kontrolní systémy, které budou nově označovány jako „systém správy a řízení“. Dále se v této souvislosti upravují povinnosti řídícího a kontrolního orgánu. Povinnost zřídit výbory pro rizika, odměňování a jmenování dopadá nově pouze na OCP, jejichž hodnota aktiv přesahuje 100 mil. EUR bez ohledu na kritérium významnosti.
3. přeshraniční fondy kolektivního investování: je umožněno využívat institutu předběžného nabízení, které spočívá v možnosti správce fondu ověřit zájem potenciálních investorů bez nutnosti usazení v daném státě. Nově by kontaktní místo mělo sloužit i ke komunikaci s příslušnými orgány jiného státu, jelikož nadále není požadována fyzická přítomnost investičního fondu v hostitelském členském státě. 
4. udržitelné financování: upravena je především povinnost udržitelného investičního rozhodování a zvýšení jeho transparentnosti pro investory, kdy statut fondu kolektivního investování musí nově obsahovat informace o rizicích pro udržitelnost. Výroční zpráva pak bude muset obsahovat údaje týkající se prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a udržitelných investic.
5. crowdfunding: poskytování služeb skupinového financování není doposud v českém právním řádu upraveno. I nadále bude crowdfunding upraven primárně evropským právem, v ZPTK však budou nově upraveny některé dílčí otázky v souvislosti s klíčovým dokumentem pro investory, který musí obsahovat nezavádějící a přesné klíčové informace. Konečně se též dočkáme zmocnění ČNB k provádění dohledu, kvůli čemuž dosud v ČR evropské nařízení o crowdfundingu nebylo možné použít.

Ze zahraničí

Lucemburský regulátor (CSSF) uveřejnil dne 4. 1. 2022 aktualizaci FAQ ohledně možnosti investiční fondů investovat do virtuálních aktiv. CSSF dochází mimo jiné k následujícím závěrům:

1. tzv. UCITS fondy (v české terminologii „standardní fondy“) nabízející své podílové jednotky veřejnosti nesmí investovat přímo a ani nepřímo do virtuálních aktiv,
2. tzv. AIFMD fondy (v české terminologii zejména fondy kvalifikovaných investorů a speciální fondy) mohou přímo či nepřímo investovat do virtuálních aktiv, pokud: (a) jejich podílové jednotky nejsou nabízeny veřejnosti, ale pouze profesionálním investorům a (b) tato investice nebrání uplatňování a dodržování stávajících regulatorních požadavků. Navíc by takový AIFMD fond měl požádat o rozšíření či změnu své investiční strategie a správce fondu (v české terminologii „obhospodařovatel“), který hodlá investovat do virtuálních aktiv, byl měl předem získat příslušné oprávnění.

CSSF se taktéž zabývá otázkou, zda může lucemburský depozitář vykonávat depozitářské činnosti ve vztahu k fondu, který investuje do virtuálních aktiv přímo. CSSF dochází k závěru, že to možné je, a to pod podmínkou, že depozitář zohlední specifická rizika související s opatrováním virtuálních aktiv a dále pokud regulátora předem notifikuje o svém záměru.

Z rozhodovací praxe

Řídící a kontrolní systém OCP je třeba nejen formálně stanovit, ale i dodržovat[1]: „Povinnost zavést v rámci řídícího a kontrolního systému pravidla a postupy pro řízení střetu zájmu … představuje povinnost účastníka řízení promítnout tato pravidla a postupy do vnitřních předpisů, přičemž má povinnost tato pravidla nejen formálně nastavit a zavést, ale i udržovat a fakticky při činnosti obchodníka s cennými papíry uplatňovat.“ 

Participace jako investiční služba[2]: „Účastník řízení nabízí investorům možnost investovat do úvěrů pomocí tzv. participací. Z čl. III odst. 4 všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že participace je právo investora účastnit se v odpovídajícím rozsahu na výnosech a ztrátách konkrétního úvěru poskytnutého účastníkem řízení, a to konkrétně ve formě získání práva na výplatu výnosu, vypořádací částky nebo jiné částky. Správní orgán vyhodnotil participace tak, že vykazují znaky nástroje umožňující přenos úvěrového rizika, které jsou … investičními nástroji. V případě, že investor neměl zájem dále držet participaci, nabízel účastník řízení možnost zprostředkování investora a prodej participace na tzv. sekundárním trhu.“ 

Investiční dotazník musí být skutečně efektivním nástrojem[3]: „Účastníkem řízení používaný Test byl ryze formálním naplněním [zákonného] požadavku …, neboť … nezjišťoval od zákazníků informace v rozsahu, na základě kterého by jim mohl nabízet možnost investování do podílových listů emitovaných podílovými fondy, které investují do strukturovaných nebo rizikových investičních nástrojů (deriváty, akcie obchodních společností nekótovaných burzách etc.), a jejichž rizikovost osciluje na stupnici SRRI mezi prvním až šestým stupněm. Tyto závěry platí jak pro zjišťování cílů zákazníka, tak i pro problematiku zkušeností zákazníka s tímto druhem investování, povahy, objemu a frekvence dosavadních obchodů, které účastník řízení prováděl, a době, po kterou byly prováděny, včetně vzdělání zákazníka.

Stanovisko ESMA

V říjnu minulého roku vydala ESMA stanovisko[4] ohledně investičních doporučení zveřejňovaných na sociálních sítích. Za doporučení se ve smyslu stanoviska považují veškerá doporučení nebo návrhy investiční strategie včetně názoru na současnou nebo budoucí hodnotu investice. Doporučení musejí být činěna tak, aby potenciální investor mohl předem posoudit důvěryhodnost doporučení, jeho objektivitu a případný prospěch doporučujícího nebo jeho jiný zájem na provedení doporučované investice.

EU nařízení o crowdfundingu

V listopadu 2021 nabylo účinnosti nařízení 2020/1503 o evropských poskytovatelích skupinového financování pro podniky^[5]. Nařízení upravuje na evropské úrovni crowdfunding jako jednu z možností financování podnikatelské činnosti, ale pokrývá pouze výseč obchodních modelů, které se obvykle pod crowdfunding (v širokém slova smyslu) podřazují. Nastavuje též finanční práh, při jehož přesažení se nařízení neuplatní s tím, že bude nutné aplikovat standardní regulaci týkající se zejména veřejného nabízení a poskytování investičních služeb.

---

[1] Viz rozhodnutí ČNB ze dne 2. 9. 2021, č. j. 2021/91364/570.

[2] Viz rozhodnutí ČNB ze dne 1. 3. 2021, č. j. 2021/22498/570.