Novinky z oblasti práva finančních trhů

Přehled novinek z oblasti práva finančních trhů.

vedoucí advokát, Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.
partner, Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.
Banka
Foto: Fotolia

Z dílny ČNB: Ke kapitálovým požadavkům a obsazení správní rady

ČNB uveřejnila dne 1. 3. 2022 nové stanovisko [1]  K postupu investiční společnosti a samosprávného investičního fondu při sledování dodržování kapitálových požadavků a zjištění nedostatečné výše kapitálu“. Stanovisko řeší otázku požadavků na správný výpočet a dodržování požadované výše kapitálu u investičních společností a samosprávných investičních fondů. Ze stanoviska lze dovodit mimo jiné následující:

  1. s ohledem na požadavek průběžného udržování kapitálu by povinná osoba měla být schopna vyhodnocovat plnění této povinnosti průběžně, tedy nikoli pouze ve lhůtách pro předkládání příslušných výkazů. Obhospodařovatel by tedy měl v případě podstatného růstu hodnoty spravovaných portfolií přizpůsobit výši kapitálu, a to bez zbytečného odkladu.
  2. vzhledem k tomu, že právní předpisy nestanoví, jaký růst hodnoty portfolia je podstatný, je na obhospodařovateli, aby příslušné hodnoty nastavil v rámci systému řízení rizik. ČNB v této souvislosti uvádí ve stanovisku jednu číselnou (1mld Kč) a jednu procentuální (20 % plus) hranici, jejichž překročení v rámci příslušného účetního období bude vždy považovat za podstatný nárůst. V této souvislosti a vzhledem k tomu, že případné rozhodnutí soudu v této věci v případě sporu nelze předvídat lze doporučit, aby pro případné nepřizpůsobení výše kapitálu při překročení uvedených hranic dovozených ČNB měl obhospodařovatel připravenou odůvodněnou argumentaci, proč navýšení nepovažoval za podstatné.

ČNB uveřejnila dne 2. 3. 2022 nové stanovisko [2]K obsazení správní rady investičních společností a samosprávných investičních fondů z hlediska řídícího a kontrolního systému“. Stanovisko řeší obsazení správní rady samosprávného investičního fondu a investiční společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury, což může být s ohledem na současnou právní úpravu a s ohledem na obecný požadavek na obsazení správní rady způsobem, který bude přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činnosti, poměrně náročné právní cvičení. 

V této souvislosti je chvályhodné, že ČNB uvádí ve stanovisku minimální požadavky, které budou použitelné ve většině případů. Vždy je však třeba mít na paměti, že v některých případech může být v zájmu naplnění § 21 odst. 1 ZISIF nutné, aby správní rada měla větší než ve stanovisku uvedený minimální počet členů. Na druhou stranu ČNB ve stanovisku výslovně připouští i možné uplatnění nižších než minimálních požadavků. Vše by vždy mělo být poměřováno principem proporcionality ve vztahu k povaze, rozsahu a složitosti vykonávaných činností.

V rámci minimálních požadavků na personální zajištění řídící funkce nejvyšší úrovně lze vysledovat aplikaci pravidla čtyř očí, když členy správní rady by měly být alespoň dva výkonní členové správní rady nebo je možné, aby správní rada měla pouze jednoho výkonného člena avšak s tím, že ve společnosti je alespoň jedna další skutečně řídící vedoucí osoba.

Ohledně minimálních požadavků na zajištění kontrolní funkce na nejvyšší úrovni by v případě dvou výkonných členů správní rady měl být jejím členem též alespoň jeden nevýkonný člen. Pokud by správní rada měla jednoho výkonného člena a vedle toho jednu jinou skutečně řídící osobu, měl by být členem taktéž alespoň jeden nevýkonný člen.

Z rozhodovací praxe

Také patnáctkáři mají povinnosti / úvahy ČNB při ukládání pokut

Správce vykonávající správu dle § 15 ZISIF je mimo jiné povinen plnit pravidelnou informační povinnost spočívající v předložení příslušných výkazů / hlášení ČNB. V případě, že tuto povinnost nesplní, dopouští se přestupku s možností uložení pokuty až 150 mil. Kč. V tomto konkrétním případě ČNB uložila pokutu 20 tis. Kč s tím, že při zvážení její výše mimo jiné zohlednila následující: (i) vedené přestupkové řízení mělo pozitivní vliv na činnost účastníka řízení, když tento již neopakoval předchozí porušení informační povinnosti, (ii) účastník řízení nebyl v minulosti trestán, (iii) odstranil škodlivý následek přestupku, když svou informační povinnost dodatečně splnil, (iv) při objasňování přestupku napomáhal ČNB a (v) lze se domnívat, že se jednalo o exces v jeho jednání. K možné liberaci ČNB uvedla, že účastník řízení neprokázal veškeré úsilí, které lze po něm požadovat, aby přestupku zabránil. Dále ČNB konstatuje, že pokuta musí být ze své povahy citelným zásahem to majetkových poměrů, kterou je účastník řízení povinen strpět, když tím nese odpovědnost za své protiprávní jednání.

I při dohledávání ztracených akcií z období kupónové privatizace se lze dopustit přestupku

Účastník řízení nabízel za úplatu veřejnosti možnost dohledání zaknihovaných akcií z období kupónové privatizace a případně jejich odkoupení. ČNB pojala podezření, že činnost účastníka může naplňovat definici obchodování na vlastní účet, resp. činnost tvůrce trhu, ke kterému neměl příslušné povolení. Navzdory výzvě ČNB účastník řízení nepředložil požadované informace a dle názoru ČNB naplnilo jeho jednání znaky obstrukčního jednání, za které je soudy považováno mimo jiné nereagování na výzvy správního orgánu, opakované žádosti o prodloužení lhůt k poskytnutí informací, když výsledkem je poskytnutí pouze části požadovaných informací či zpochybňování legitimity správního orgánu k vyžadování informací. Za nepředložení požadovaných informací uložila ČNB účastníkovi řízení pokutu ve výši 50 tis. Kč.

Téma: Sberbank

Dne 14. 4. 2022 vydala ČNB rozhodnutí o odnětí bankovní licence společnosti Sberbank CZ, a.s. (Sberbank), které nabylo právní moci dne 30. 4. 2022. Důvodem pro odejmutí licence byla dle ČNB neschopnost Sberbank plnit od 25. 2. 2022 své závazky vůči věřitelům. Sberbank tak v tuto chvíli nesmí přijímat vklady a poskytovat úvěry a vykonávat další činnost s výjimkou těch činností, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů; do doby tohoto vypořádání se nadále považuje za banku a stále tak podléhá dohledu ČNB. V návaznosti byla soudem k návrhu ČNB jmenována likvidátorem paní JUDr. Jiřina Lužová, která je v současné době insolvenční správkyní jiné banky, a to ERB bank, a.s. (ERB bank).

ERB bank vstoupila do likvidace v roce 2016 s tím, že v roce 2018 byl zjištěn její úpadek a na majetek byl prohlášen konkurs. Dle informací z insolvenčního rejstříku bylo portfolio vybraných pohledávek ERB bank prodáno v roce 2019 za 4,59 % jmenovité hodnoty pohledávek, která činila cca 1 mld. Kč. Prodej byl napaden jedním z věřitelů žalobou na určení neplatnosti smlouvy o postoupení a trvá dodnes. Věřitel mimo jiné argumentoval tím, že smlouva o postoupení je neplatná pro rozpor kupní ceny s dobrými mravy.

Nezbývá než doufat, že postup ve věci Sberbank bude poněkud přímočařejší a méně časově náročný. Nicméně si lze představit následující scénář: 

  1. likvidátor shromáždí informace o aktivech a pasivech Sberbank a posoudí její solventnost. V návaznosti na to bude buď pokračovat v likvidaci nebo podá návrh na zahájení insolvenčního řízení. Dle dostupných informací činí závazky Sberbank cca 78 mld. Kč, pohledávky za dlužníky cca 61 mld. Kč a likvidní aktiva cca 24 mld. Kč; dle výroční zprávy udržovala Sberbank nízký podíl nesplácených úvěru a její kapitálová přiměřenost se pohybovala kolem 17 %, tedy výrazně nad hranicí požadovanou ČNB.
  2. v případě likvidační cesty likvidátor oznámí vstup do likvidace známým věřitelům a prostřednictvím zveřejnění v obchodním věstníku je vyzve k přihlášení pohledávek ve stanovené lhůtě.
  3. v případě insolvence bude další postup regulován insolvenčním zákonem s tím, že věřitelé budou moci uplatnit své pohledávky přihláškou ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku.
  4. v rámci obou řízení bude likvidátor zpeněžovat majetek Sberbank s cílem uspokojit pohledávky věřitelů. V případě likvidace budou věřitelé uspokojováni poměrně, v případě insolvence dle pořadí vyplývajícího z insolvenčního zákona, dle kterého (§ 374) mají některé specifické pohledávky přednost před pohledávkami ostatních nezajištěných věřitelů (např. pohledávky Garančního systému finančního trhu).

CMU novela

Od 29. 5. 2022 nabývá účinnosti již v minulém čísle našeho Bulletinu práva finančních trhů diskutovaná tzv. CMU novela předpisů regulujících finanční trh, která byla publikována ve sbírce zákonů pod číslem 96/2022.

Novela se mimo jiné dotkne:

  1. zákona o bankách – zahraniční banka bude moci poskytovat trvale investiční služby profesionálním zákazníkům i bez založení pobočky na území ČR;
  2. zákona o investičních společnostech a fondech – (i) možnost využití institutu předběžného nabízení, který umožní, aby správce fondu ověřil zájem potenciálních investorů bez nutnosti usazení v daném státě, (ii) statut fondu kolektivního investování bude muset nově obsahovat údaje týkající se rizik udržitelnosti;
  3. zákona o podnikání na kapitálovém trhu – (i) změna kapitálových požadavků na OCP a jejich rozdělení do tříd podle poskytovaných služeb, které se liší intenzitou regulatorních požadavků, (ii) konkretizace některých požadavků na řídící a kontrolní systémy OCP, (iii) ustanovení týkající se poskytování služeb skupinového financování dle EU nařízení o crowdfundingu, resp. povinnosti vlastníka projektu zajistit, aby informace uvedené v dokumentu s klíčovými informacemi nebyly zavádějící, nepřesné nebo neopomíjející informace nezbytné pro investory při jejich zvažování, zda financovat projekt skupinového financování

Upozornění ESAs

ESAs vydaly upozornění pro spotřebitele ohledně rizik souvisejících s kryptoaktivy. V upozornění mimo jiné zaznělo:

  1. kryptoaktiva jsou vysoce rizikové a spekulativní nástroje a nejsou vhodné pro většinu retailových investorů jako investice či prostředek placení;
  2. retailoví investoři by se měli mít na pozoru před zavádějící reklamou včetně informací na sociálních sítích či šířených influencery;
  3. retailový investoři by měli být obzvlášť opatrní ohledně nabídek investic, které slibují rychlé a vysoké zhodnocení a zdají se „too good to be true“;
  4. retailový investoři by si měli být vědomi omezené či chybějící ochrany vzhledem k tomu, že kryptoaktiva a služby s nimi související jsou často mimo regulatorní rámec předpisů týkajících se finančních služeb. 

Z uvedeného je zřejmé, že upozornění nijak nevybočuje z běžně dostupných souhrnů rizik uváděných v souvislosti s kryptoaktivy. Lze ho však považovat za aktuální shrnutí toho, co by měl každý retailový investor před svou první kryptoinvesticí vědět. Otázkou je, zda tento typ investora čte upozornění tohoto typu na webových stránkách ESAs. Obáváme se, že spíše nikoli.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články