Obdrželi jste v roce 2018 osvobozený příjem? Nezapomeňte jej oznámit správci daně.
S oznamovací povinností osvobozených příjmů plyne poplatníkům, kteří v roce 2018 obdrželi osvobozený příjem od daně převyšující částku 5 mil Kč, povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně.
Od 1. 1. 2015 byla poplatníkům udělena nová oznamovací povinnost související s osvobozenými příjmy. S touto oznamovací povinností plyne poplatníkům, kteří v roce 2018 obdrželi osvobozený příjem, povinnost oznámit následující údaje příslušnému správci daně:
-
výše příjmů, které poplatník obdržel dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (s výjimkou příjmů, které si správce daně můžu zjistit z veřejně dostupných rejstříků či evidencí) a zároveň příjmy vyšší než 5 000 000 Kč,
-
zákonné ustanovení, dle kterého byl příjem osvobozen, např. § 4 a § 4a, § 6 a § 10 ZDP,
-
popis okolností nabytí příjmů (např. prodej domu, výhra v loterii aj.)
-
datum, kdy příjem vznikl (v případě dědictví je tímto datem nabytí právní moc rozhodnutí soudu o dědictví).
Tato oznamovací povinnost musí být splněna nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl osvobozený příjem přijat, tj. do 1. dubna 2019. V případě udělení plné moci daňovému poradci pro podání daňového přiznání, lze oznámení podat v prodloužené lhůtě dle § 136 odst. 2 daňového řádu, tj. do 1. července 2019.
Oznámení o osvobozených příjmech nemá žádný předtištěný formulář, a je na každém poplatníkovi jakým způsobem oznámení proběhne. Oznámení lze uskutečnit písemně (na portálu finanční správy je k dispozici nepovinný vzor „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“), ústně do protokolu nebo datovou zprávou.
V případě osvobozeného příjmu plynoucího do společného jmění manželů (SJM) stačí, aby oznámení správci daně učinil pouze jeden z nich.
V případě nepodání oznámení má správce daně nárok udělit poplatníkovi pokutu dle § 38w odst. 1 ZDP. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
Zdroj: BNT journal
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



