Obdrželi jste v roce 2018 osvobozený příjem? Nezapomeňte jej oznámit správci daně.
S oznamovací povinností osvobozených příjmů plyne poplatníkům, kteří v roce 2018 obdrželi osvobozený příjem od daně převyšující částku 5 mil Kč, povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně.
Od 1. 1. 2015 byla poplatníkům udělena nová oznamovací povinnost související s osvobozenými příjmy. S touto oznamovací povinností plyne poplatníkům, kteří v roce 2018 obdrželi osvobozený příjem, povinnost oznámit následující údaje příslušnému správci daně:
-
výše příjmů, které poplatník obdržel dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP (s výjimkou příjmů, které si správce daně můžu zjistit z veřejně dostupných rejstříků či evidencí) a zároveň příjmy vyšší než 5 000 000 Kč,
-
zákonné ustanovení, dle kterého byl příjem osvobozen, např. § 4 a § 4a, § 6 a § 10 ZDP,
-
popis okolností nabytí příjmů (např. prodej domu, výhra v loterii aj.)
-
datum, kdy příjem vznikl (v případě dědictví je tímto datem nabytí právní moc rozhodnutí soudu o dědictví).
Tato oznamovací povinnost musí být splněna nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl osvobozený příjem přijat, tj. do 1. dubna 2019. V případě udělení plné moci daňovému poradci pro podání daňového přiznání, lze oznámení podat v prodloužené lhůtě dle § 136 odst. 2 daňového řádu, tj. do 1. července 2019.
Oznámení o osvobozených příjmech nemá žádný předtištěný formulář, a je na každém poplatníkovi jakým způsobem oznámení proběhne. Oznámení lze uskutečnit písemně (na portálu finanční správy je k dispozici nepovinný vzor „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“), ústně do protokolu nebo datovou zprávou.
V případě osvobozeného příjmu plynoucího do společného jmění manželů (SJM) stačí, aby oznámení správci daně učinil pouze jeden z nich.
V případě nepodání oznámení má správce daně nárok udělit poplatníkovi pokutu dle § 38w odst. 1 ZDP. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
Zdroj: BNT journal
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.




