Skartace a archivace dokumentů ve finančním účetnictví u obchodních společností
Jakmile účetně i daňově uzavřeme příslušné účetní období, můžeme u některých dokladů přistoupit ke skartaci a uvolnit si tak prostory ve firemním archívu. Víte, jak dlouho musíte dokumenty archivovat?
Archivačních lhůt a vyjimečných situací týkajících se jednotlivých dokumentů, je opravdu hodně, navíc jsou lhůty uvedeny hned v několika zákonech.
Základní pravidla a dobu, po kterou je nutné uchovávat účetní záznamy, upravují čtyři základní předpisy:
- zákon o účetnictví
- zákon o daních z příjmu
- zákon o DPH
- a zákon o archivnictví a spisové službě
V souladu se zákonem o účetnictví 563/1991 Sb. dle § 31 platí povinnost archivace následovně :
- účetní závěrka, výroční zpráva – 10 let
- účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy – 5 let
- účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví – 5 let
Lhůta pro stanovení daně z příjmu činí 3 roky a počíná dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení. Tato lhůta se prodlužuje například při uplatnění daňové ztráty, nebo daňové kontroly.
Maximální doba prodloužení je 10 let.
Obecné ustanovení o uchování daňových dokladů dle 235/2004 Sb. zákona o dani z přidané hodnoty v § 35 uvádí povinnost archivace daňových dokladů pro osobu povinnou k dani, tak i příjemce plnění. Doba uchování daňových dokladů činí 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.
Archivaci dokumentů, jako jsou například dokumenty o vzniku, přeměně, statuty, stanovy, jednací řády, výroční zprávy, dokumentace o zrušení a zániku a další jiné, řeší zákon 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
Pokud účetní jednotka archivuje v souladu se všemi předpisy, významně ušetří starosti s následným dokazováním či prokazováním skutečností, které byly rozhodné pro stanovení základu daně.
Z tohoto důvodu je vhodné vypracovat interní směrnici pro oběh, zpracování a archivaci dokladů v konkrétní společnosti nebo pro konkrétního podnikatele. Aplikací směrnice a jejím důsledným dodržováním se tak lze vyhnout případným sankcím.
Společnost či podnikatel se může obrátit také na profesionální firmy, které nabízí kompletní servis archivace jak v papírové, tak i v elektronické podobě a konečnou skartaci dokumentů.
Zdroj:
- 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty
- 563/1991 Sb. o účetnictví
- 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
- 586/1992 Sb. o daních z příjmů
- 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




