Do nepřímých nákladů spadá např. podíl na mzdě mistra, podíl na nájemném, podíl na spotřebě elektřiny, podíl na odpisech strojů používaných pro výrobu více druhů výrobků, nebo podíl na nákladech ekonomického či konstrukčního oddělení.
Nová úprava uvádí, že vlastními náklady se u zásob vytvořených vlastní činností rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu, popřípadě přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Návrh novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele uvádí: „Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů příčinně přiřaditelných k danému produktu a vztahující se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahnují“ (myšleno náklady na odbyt – skladování, balení).
Nová úprava zvyšuje kompatibilitu s Mezinárodním účetním standardem IAS 2 Zásoby, podle kterého je nutné přiřadit vše, nikoliv pouze to, co účetní jednotka určí. Je ale otázkou, jak si s rozhodováním o zvolené metodě a zahrnování či nezahrnování nepřímých nákladů přičinně přiřaditelných poradí neauditované mikro a malé účetní jednotky. Chybné ocenění zásob totiž povede nejen ke správnímu deliktu z oblasti účetnictví, ale také bude mít dopad na daň z příjmů právnických osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.klimsova@bnt.eu
Diskuze k článku ()