Zásoby vlastní výroby a jejich ocenění v roce 2016
Rozsáhlá novela zákona o účetnictví, kterou je do české úpravy implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU, se dotkne také oceňování zásob vlastní výroby. Dosavadní způsob umožňoval účetním jednotkám zvolit si mezi oceněním zásob pouze na úrovni přímých nákladů, nebo připojit do tohoto ocenění také oprávněné režie nepřímých nákladů [§ 25 odst. 5, písm. c) zákona o účetnictví].
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Do nepřímých nákladů spadá např. podíl na mzdě mistra, podíl na nájemném, podíl na spotřebě elektřiny, podíl na odpisech strojů používaných pro výrobu více druhů výrobků, nebo podíl na nákladech ekonomického či konstrukčního oddělení.
Nová úprava uvádí, že vlastními náklady se u zásob vytvořených vlastní činností rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu, popřípadě přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Návrh novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele uvádí: „Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů příčinně přiřaditelných k danému produktu a vztahující se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahnují“ (myšleno náklady na odbyt – skladování, balení).
Nová úprava zvyšuje kompatibilitu s Mezinárodním účetním standardem IAS 2 Zásoby, podle kterého je nutné přiřadit vše, nikoliv pouze to, co účetní jednotka určí. Je ale otázkou, jak si s rozhodováním o zvolené metodě a zahrnování či nezahrnování nepřímých nákladů přičinně přiřaditelných poradí neauditované mikro a malé účetní jednotky. Chybné ocenění zásob totiž povede nejen ke správnímu deliktu z oblasti účetnictví, ale také bude mít dopad na daň z příjmů právnických osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.klimsova@bnt.eu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
