Zásoby vlastní výroby a jejich ocenění v roce 2016
Rozsáhlá novela zákona o účetnictví, kterou je do české úpravy implementována evropská směrnice č. 2013/34/EU, se dotkne také oceňování zásob vlastní výroby. Dosavadní způsob umožňoval účetním jednotkám zvolit si mezi oceněním zásob pouze na úrovni přímých nákladů, nebo připojit do tohoto ocenění také oprávněné režie nepřímých nákladů [§ 25 odst. 5, písm. c) zákona o účetnictví].
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Do nepřímých nákladů spadá např. podíl na mzdě mistra, podíl na nájemném, podíl na spotřebě elektřiny, podíl na odpisech strojů používaných pro výrobu více druhů výrobků, nebo podíl na nákladech ekonomického či konstrukčního oddělení.
Nová úprava uvádí, že vlastními náklady se u zásob vytvořených vlastní činností rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu, popřípadě přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti. Návrh novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele uvádí: „Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů příčinně přiřaditelných k danému produktu a vztahující se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahnují“ (myšleno náklady na odbyt – skladování, balení).
Nová úprava zvyšuje kompatibilitu s Mezinárodním účetním standardem IAS 2 Zásoby, podle kterého je nutné přiřadit vše, nikoliv pouze to, co účetní jednotka určí. Je ale otázkou, jak si s rozhodováním o zvolené metodě a zahrnování či nezahrnování nepřímých nákladů přičinně přiřaditelných poradí neauditované mikro a malé účetní jednotky. Chybné ocenění zásob totiž povede nejen ke správnímu deliktu z oblasti účetnictví, ale také bude mít dopad na daň z příjmů právnických osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.klimsova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
