Počátek společného boje za funkční evropské dědické osvědčení
Blýská se snad na lepší spolupráci se správními úřady a můžeme čekat i kýžené výsledky této spolupráce v oblasti Evropského dědického osvědčení? Alespoň to si pojďme do nového roku popřát.
Problémy s uplatněním Evropského dědického osvědčení (dále jen “EDO”), na které upozornil ve svých článcích náš kolega Dr. iur. Stephan Heidenhain, zdaleka netrápí jen fyzické osoby, nýbrž komplikuje práci i správním úřadům, zejména pak katastrálním úřadům.
K eskalaci problémů dochází nyní v souvislosti s tím, že vyhotovení EDO nekoresponduje s evropskými a národními předpisy a zároveň kvůli nekompromisním stanoviskům některých soudů členských států (příkladně stanovisko Amtsgericht Arnstadt, jednatelství Ilmenau, SRN). Potencionální možnost řešení situace kolem nefunkčního EDO byla ztracena, když tento soud odmítl vydat opravné dědické osvědčení bez dalšího. Jedinou a poslední alternativou dědiců tak zůstává žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle části V. o.s.ř.
Situace, kdy je správní orgán v pozici žalovaného není zcela neběžnou. Bizarní, v této situaci však spásnou, je ovšem skutečnost, že katastrální úřady zahájený spor akceptují zcela dobrovolně. Mají totiž se žalobci stejný cíl, který si plně uvědomují, a sice domoci se cestou využití všech opravných prostředků vedoucích až k soudnímu řízení, k přesvědčení soudu, aby podal předběžou otázku k Soudnímu dvoru EU, a problém evropských rozměrů našel právě na evropské úrovni své řešení.
Ačkoli nám zatím EDO v intencích výše uvedeného žádnou radost neudělalo, považujeme nyní za velký úspěch už jenom vzájemnou spolupráci Úřadu zeměměřičského a katastrálního, který s ochotou hodlá postupovat v soudních řízeních společně za účelem podání a zodpovězení předběžných otázek, a je tak umožněno soustředit se plně na boj s nefunkčním EDO namísto žabomyších válek mezi advokáty a katastrálními úřady.
Přejme si proto do nového roku, aby započatá spolupráce, jejímž výsledkem má být přinejmenším očekáváné stanovisko Úřadu zeměměřičského a katastrálního na podporu řešení situace ve prospěch dědiců v postavení obětí nefunkční právní úpravy, pokračovala i v příštím roce, rozvíjela se, a zejména, aby přinesla kýžené výsledky.
Zdroj: BNT journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




