Počátek společného boje za funkční evropské dědické osvědčení
Blýská se snad na lepší spolupráci se správními úřady a můžeme čekat i kýžené výsledky této spolupráce v oblasti Evropského dědického osvědčení? Alespoň to si pojďme do nového roku popřát.
Problémy s uplatněním Evropského dědického osvědčení (dále jen “EDO”), na které upozornil ve svých článcích náš kolega Dr. iur. Stephan Heidenhain, zdaleka netrápí jen fyzické osoby, nýbrž komplikuje práci i správním úřadům, zejména pak katastrálním úřadům.
K eskalaci problémů dochází nyní v souvislosti s tím, že vyhotovení EDO nekoresponduje s evropskými a národními předpisy a zároveň kvůli nekompromisním stanoviskům některých soudů členských států (příkladně stanovisko Amtsgericht Arnstadt, jednatelství Ilmenau, SRN). Potencionální možnost řešení situace kolem nefunkčního EDO byla ztracena, když tento soud odmítl vydat opravné dědické osvědčení bez dalšího. Jedinou a poslední alternativou dědiců tak zůstává žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle části V. o.s.ř.
Situace, kdy je správní orgán v pozici žalovaného není zcela neběžnou. Bizarní, v této situaci však spásnou, je ovšem skutečnost, že katastrální úřady zahájený spor akceptují zcela dobrovolně. Mají totiž se žalobci stejný cíl, který si plně uvědomují, a sice domoci se cestou využití všech opravných prostředků vedoucích až k soudnímu řízení, k přesvědčení soudu, aby podal předběžou otázku k Soudnímu dvoru EU, a problém evropských rozměrů našel právě na evropské úrovni své řešení.
Ačkoli nám zatím EDO v intencích výše uvedeného žádnou radost neudělalo, považujeme nyní za velký úspěch už jenom vzájemnou spolupráci Úřadu zeměměřičského a katastrálního, který s ochotou hodlá postupovat v soudních řízeních společně za účelem podání a zodpovězení předběžných otázek, a je tak umožněno soustředit se plně na boj s nefunkčním EDO namísto žabomyších válek mezi advokáty a katastrálními úřady.
Přejme si proto do nového roku, aby započatá spolupráce, jejímž výsledkem má být přinejmenším očekáváné stanovisko Úřadu zeměměřičského a katastrálního na podporu řešení situace ve prospěch dědiců v postavení obětí nefunkční právní úpravy, pokračovala i v příštím roce, rozvíjela se, a zejména, aby přinesla kýžené výsledky.
Zdroj: BNT journal
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




