50 % P2P aneb Jak investoři o lidi přišli Zdroj: Fotolia

50 % P2P aneb Jak investoři o lidi přišli

Kousli jste si někdy do čokoládové figurky a zjistili jste, že vůbec není čokoládová? V období Velikonoc bývá téma složení potravin rovněž aktuální, avšak já mám v úmyslu toto užít jako příměr v souvislosti s P2P (P2B) investicemi, které se před nedávným časem, a to zejména díky platformě ZONKY, v ČR značně zpopularizovaly a dostaly do podvědomí širší veřejnosti, když skrze zmíněnou platformu byly již zafinancovány úvěry[1] v hodnotě přes 0,5 mld. CZK.[2]

Jiří Tvarůžek

Jiří Tvarůžek

Právnická fakulta MU v Brně

Jiří Tvarůžek

Právnická fakulta MU v Brně

Proti klasickým formám financování se jedná stále pouze o „kapku v moři,“ avšak nelze upřít možný potenciál tohoto způsobu poskytování úvěrů. Cílem článku je zejména upozornit investory na možná rizika vzhledem k právní formě investic, které jsou jim nabízeny.

„Lidé půjčují lidem, levněji a s klidem“ zní motto zmíněné platformy. Opravdu však lidé půjčují lidem, tedy poskytují dlužníkům prostředky, které jim poté splácí? Pokud nahlédneme do její smluvní dokumentace, zjistíme, že to není tak úplně pravda, úvěry totiž poskytuje sama platforma. Investoři umístí své finanční prostředky na konto platformy, která v případě naplnění požadované sumy poskytne dlužníkovi úvěr, investoři jsou poté povinni platit měsíční poplatek platformě a dlužník pravidelné měsíční splátky. Investor však není věřitelem dlužníka, nemá za ním žádnou pohledávku, tu vlastní platforma, za kterou má naopak pohledávku, resp. „participaci,“[3] investor. Upřímně mi tato konstrukce připomíná spíše koupi finančního derivátu než půjčování peněz lidem. Existuje zde dvojí smluvní vztah, kdy plnění jednoho přímo ovlivňuje také plnění vztahu druhého. P2P poskytovatel úvěrů užívající právní formu smluvního vztahu s investorem obdobnou „participaci“ tak z hlediska ekonomického investory a dlužníky spojuje, avšak z pohledu právního mezi nimi staví téměř neproniknutelnou zeď. Stojí za to zmínit, že obdobnou právní konstrukci užívají i další relevantní české P2P platformy jako BENEFI, která ve svých obchodních podmínkách zdůrazňuje, že „investorovi (…) nevzniká žádné přímé právo vůči dlužníkovi“[4] nebo ŽLUTÝ MELOUN. Mírně lepší postavení z právního hlediska nabízí investorům platforma PUJČ MÉ FIRMĚ, která smluvní vztah s investory upravuje komisionářskou smlouvou a profinancování úvěrů zprostředkovává pouze podnikatelům a „firmám,“ navíc oproti zajištění. Nejstarší česká P2P platforma BANKERAT potom umožňuje investorům skutečně půjčit peníze přímo lidem.

Bezesporu se jedná o elegantní řešení („participační“) zjednodušující fungování P2P úvěrování, avšak přináší pro investory rizika. Mám za to, že pro investory je tato forma P2P nejméně výhodná. Investoři se vystavují riziku dvojího defaultu – na straně dlužníka i platformy. Problémem nedostatku interakce mezi investorem a dlužníkem je neprůhlednost správy úvěrů platforem, potažmo vymáhání, jelikož investor nemá žádný relevantní prostředek, kterým by mohl činnost platformy kontrolovat.[5] Problémem je také střet zájmu platformy, která prostředky k fungování často získává z poplatků jak od investora, tak i dlužníka, kdy vzhledem k přenesení veškerého rizika na investory může snadno dojít k opuštění standardů odpovědného poskytování úvěrů. Pokud toto shrneme, tak se jedná o velmi přísné podmínky pro investory, které si může dovolit jedině platforma budící důvěru, a to nejen finanční.

Vzhledem k výše zmíněnému je třeba se ještě zamyslet, zda se jedná ještě o P2P, P2B, popř. o něco úplně jiného. Zmíněné motto dobře vystihuje podstatu klasického P2P úvěrování, avšak vzhledem k tomu, že v případě „participací“ investor spíše půjčuje platformě, která následně půjčuje lidem, tak by si hlediska právní konstrukce zasloužila spíše kostrbaté označení „P2B2P.“

Možnost investovat do P2P úvěrů je na finančním trhu teprve chvíli a musí se nejdříve dostat do ještě širšího povědomí lidí, což by mohlo pomoci zvýšit množství úvěrů financovaných P2P způsobem. Toto rozšíření by pomohlo zmenšit rozdíl mezi nabídkou úvěrů a poptávkou po investicích do nich, kdy nyní sledujeme spíše přetlak na straně investorů, čemuž poté i mnohdy odpovídají jejich podmínky. Je však pravdou, že z hlediska marketingu se více vyjímá „s námi vyděláte až 20 % ročně“ než „s námi se přiblížíte dlužníkům“. Větší konkurence by potom mohla přimět jednotlivé platformy lákat investory i na jiné výhody než jen na výši úroků.

Investovat peníze do P2P úvěrů je podobné jako jíst sladkosti, jenomže podíl čokolády lze zjistit snadno, kdežto pochopit povahu pohledávky může být mnohem složitější, avšak obojí zpočátku přináší radost, která může (ale nemusí) přejít v bolesti nebo starosti.

Soutěžní příspěvek v soutěži Ukaž svou kreativitu VI, 2. místo.


[1] Pro účely tohoto článku užívám pojem „úvěr“ i pro odložené platby, peněžité zápůjčky apod.

[2] Dostupné z: http://1url.cz/OtVga

[3] Jedná se o termín, který používají obchodní podmínky platformy ZONKY.

[4] Článek 10.3 OP, dostupné z: http://1url.cz/ztVgZ

[5] Z tohoto pohledu je zajímavý příběh na ZONKY „učitel Karel,“ kde se investoři dopátrali insolvenčního řízení dlužníka a dávají teď PR platformy dost zabrat. 

Ukaž svou kreativitu investice P2P

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotili 3 čtenáři

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články