CODEXIS AI Academia
Právní Prostor

Čin povahy úmyslného trestného činu: Kdy jsou civilní soudy vázány rozhodnutím v trestní věci?

Pouze máloco demonstruje provázanost mezi soukromým a veřejným právem tak přiléhavě jako problematika dědické nezpůsobilosti (nehodnosti).

Čin povahy úmyslného trestného činu: Kdy jsou civilní soudy vázány rozhodnutím v trestní věci?

Pro správné uchopení této problematiky je nezbytné tyto přesahy reflektovat. Patrně nejvíce přesahů lze vnímat v souvislosti se skutkovou podstatou spočívající ve spáchání činu povahy úmyslného trestného činu vůči zůstaviteli či vybraným osobám zůstaviteli blízkým (§ 1481 ObčZ in principio). V tomto pojednání se zabývám jedním takovým interdisciplinárním přesahem, kterým je vztah zmíněné skutkové podstaty a problematiky předběžných otázek upravené v § 135 o. s. ř. V jakých situacích je rozhodnutí příslušného orgánu činného v trestním řízení závazné pro civilní soud?

Uvedení do problematiky na pozadí judikatorního příběhu

I Nejvyšší soud se k této problematice několikrát vyjádřil, a to povětšinou v rámci obiter dictum. V jednom z takových rozhodnutí se zabýval následujícím případem. Zůstavitelčin syn byl trestně stíhán pro skutek, jehož se dopustil tím, že ve stavu opojení alkoholem vyhrožoval zůstavitelce mj. tím, „že ji zabije, že ji zubatá fikne [a] že půjde pod kytičky“.[1] Trestní stíhání bylo zastaveno pro nepříčetnost, neboť požití alkoholu kompletně paralyzovalo ovládací schopnost obviněného syna. Nejvyšší soud v odůvodnění jednak konstatoval, že civilní soudy nebyly vázány rozhodnutím státního zástupce o zastavení trestního stíhání, jednak správně poukázal na to, jaký vztah panuje mezi jednotlivými důvody zastavení trestního stíhání (případně zproštění obžaloby). Hovoří-li § 135 o. s. ř. ve svém prvním odstavci o tom, že soud je vázán jen rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin, znamená to jinými slovy, že soud nemůže být vázán rozhodnutím o tom, že obvinění není trestně odpovědný pro nepříčetnost – neboť i nedostatek příčetnosti způsobuje, že daný skutek není trestným činem.[2] To ovšem neznamená, že by civilní soudy mohly takové rozhodnutí ignorovat, neboť i z takového rozhodnutí – byť formálně nikoli závazného – musejí vycházet (srov. § 135 odst. 2 o. s. ř.). Zároveň civilní soud nemůže říci, že pokud trestní rozhodnutí dospívá k závěru, že trestný čin spáchán nebyl, znamená to, že dědická nezpůsobilost není dána, a to mj. proto, že občanský zákoník z roku 2012 nehovoří o úmyslném trestném činu, nýbrž o činu povahy úmyslného trestného činu.

Zákon99/1963 Sb. Občanský soudní řád (o.s.ř.)

§ 135

(1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

(2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů

Sdílet článek
TEST 2
X

Další články

Články

Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde

Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Články

Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí

Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Články

Jak ochránit rodinný majetek?

Jak ochránit rodinný majetek?
Články

Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD

Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Články

Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky

Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
CODEXIS AI Academia