Garance výše ceny při prodeji zemědělských a potravinářských produktů
Tento článek se bude zabývat situací, kdy dodavatel garantuje cenu zemědělských nebo potravinářských produktů svému odběrateli, který má významnou tržní sílu.
Tento smluvní vztah je regulovaný zejména zákonem č. 395/2009 Sb., zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „zákon o významné tržní síle“), a má určité limity, které nelze překročit.
Ustanovení § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle odběratele s významnou tržní silou definuje jako odběratele s takovým postavením, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Zákon dále výslovně stanoví domněnku, že odběratel s obratem 5 miliard Kč a více je odběratel s významnou tržní silou. Je tedy zřejmé, že ustanovení zákona o významné tržní síle bude dopadat na většinu subjektů podnikající v maloobchodu s potravinami v České republice.
Jak je to tedy s garancí ceny, pokud dodavatel dodává odběrateli s významnou tržní silou? Zejména v maloobchodu je běžné, že odběratelé mají požadavek na fixaci ceny dodávaných výrobků. Z jejich pohledu se postup jeví jako logický, náhlé změny ceny, případně nutnost vyměnit zdražený výrobek za jiný, má negativní dopady na ekonomické výsledky daného odběratele. Ustanovení § 3a zákona o významné tržní síle však stanoví, že smlouva s odběratelem musí obsahovat dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit 3 měsíce od data první dodávky potraviny, na kterou byla kupní cena sjednána. Pokud by byla garantovaná cena sjednána na delší dobu, např. na 4 měsíce, dodavatel by se mohl dle ustanovení § 586 občanského zákoníku domáhat neplatnosti tohoto ujednání. Pokud by ujednání bylo neplatné, odběratel by se samozřejmě nemohl v souvislosti s porušením cenové garance (v délce větší, než je přípustné) domáhat ani zaplacení smluvních pokut nebo jiných sankcí.
Vzhledem k vzájemnému propletení ekonomických vazeb v České republice s jinými zeměmi v Evropské unii vzniká otázka, zda se zákon o významné tržní síle vztahuje i na situace, kdy český odběratel dodává na zahraniční trh, případně situace, kdy zahraniční dodavatel dodává odběrateli v České republice. Ustanovení § 1 zákona o významné tržní síle uvádí, že zákon upravuje způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími. Podle tohoto zákona se posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.
Na základě výše uvedeného ustanovení lze vyložit, že pokud bude dodavatel v zahraničí uzavírat smlouvu s českým odběratelem za účelem dalšího prodeje na území České republiky, zákon o významné tržní síle se užije. Naopak zákon se neužije, pokud bude český dodavatel dodávat mimo území České republiky.
Odběratelé by tedy v České republice měli při sjednávání garance výkupní ceny postupovat opatrně, a dodržovat limity dané zákonem o významné tržní síle. Na závěr je nutno upozornit, že zákon o významné tržní síle stanovuje i další limity, které není možné překročit. Jedná se např. o maximální splatnost kupní ceny, zákaz sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje nebo provádění kontroly dodavatele na náklady dodavatele.
Další články
Z. Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek. Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit podmínky jeho uplatnění, poukázat na problematiku intenzity porušování povinností vlastníka jednotky a nabídnout praktický pohled advokáta na vedení tohoto typu sporu.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.



