Garance výše ceny při prodeji zemědělských a potravinářských produktů
Tento článek se bude zabývat situací, kdy dodavatel garantuje cenu zemědělských nebo potravinářských produktů svému odběrateli, který má významnou tržní sílu.
Tento smluvní vztah je regulovaný zejména zákonem č. 395/2009 Sb., zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „zákon o významné tržní síle“), a má určité limity, které nelze překročit.
Ustanovení § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle odběratele s významnou tržní silou definuje jako odběratele s takovým postavením, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Zákon dále výslovně stanoví domněnku, že odběratel s obratem 5 miliard Kč a více je odběratel s významnou tržní silou. Je tedy zřejmé, že ustanovení zákona o významné tržní síle bude dopadat na většinu subjektů podnikající v maloobchodu s potravinami v České republice.
Jak je to tedy s garancí ceny, pokud dodavatel dodává odběrateli s významnou tržní silou? Zejména v maloobchodu je běžné, že odběratelé mají požadavek na fixaci ceny dodávaných výrobků. Z jejich pohledu se postup jeví jako logický, náhlé změny ceny, případně nutnost vyměnit zdražený výrobek za jiný, má negativní dopady na ekonomické výsledky daného odběratele. Ustanovení § 3a zákona o významné tržní síle však stanoví, že smlouva s odběratelem musí obsahovat dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit 3 měsíce od data první dodávky potraviny, na kterou byla kupní cena sjednána. Pokud by byla garantovaná cena sjednána na delší dobu, např. na 4 měsíce, dodavatel by se mohl dle ustanovení § 586 občanského zákoníku domáhat neplatnosti tohoto ujednání. Pokud by ujednání bylo neplatné, odběratel by se samozřejmě nemohl v souvislosti s porušením cenové garance (v délce větší, než je přípustné) domáhat ani zaplacení smluvních pokut nebo jiných sankcí.
Vzhledem k vzájemnému propletení ekonomických vazeb v České republice s jinými zeměmi v Evropské unii vzniká otázka, zda se zákon o významné tržní síle vztahuje i na situace, kdy český odběratel dodává na zahraniční trh, případně situace, kdy zahraniční dodavatel dodává odběrateli v České republice. Ustanovení § 1 zákona o významné tržní síle uvádí, že zákon upravuje způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími. Podle tohoto zákona se posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.
Na základě výše uvedeného ustanovení lze vyložit, že pokud bude dodavatel v zahraničí uzavírat smlouvu s českým odběratelem za účelem dalšího prodeje na území České republiky, zákon o významné tržní síle se užije. Naopak zákon se neužije, pokud bude český dodavatel dodávat mimo území České republiky.
Odběratelé by tedy v České republice měli při sjednávání garance výkupní ceny postupovat opatrně, a dodržovat limity dané zákonem o významné tržní síle. Na závěr je nutno upozornit, že zákon o významné tržní síle stanovuje i další limity, které není možné překročit. Jedná se např. o maximální splatnost kupní ceny, zákaz sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje nebo provádění kontroly dodavatele na náklady dodavatele.
Další články
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.




