Komentář k NOZ: § 30 - Zletilost
(1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. (2) Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné.
Komentář
Nový občanský zákoník vychází z dosavadního rozlišování mezi pojmem svéprávnost a zletilost. Zletilosti nabývá člověk dosažením osmnácti let věku, a to bezvýjimečně. Kritérium rozlišení osob na zletilé a nezletilé se tedy váže na hranici dosažení určitého věku. Nově je v zákoně zaveden místo termínu „způsobilost k právním úkonům“ termín „svéprávnost“. Svéprávnost je vlastně způsobilost (schopnost) samostatně právně jednat, na základě které osoby vlastním právním jednáním nabývají práva a zavazují se k povinnostem. Obecně se člověk stane plně svéprávným v den nabytí zletilosti. Ale i před dosažením zletilosti může osoba nabýt svéprávnosti v plném rozsahu ve dvou případech, tj. uzavřením manželství (§ 672) nebo přiznáním svéprávnosti (tzv. emancipace, § 37). Uzavření manželství nezletilým alespoň ve věku 16 let umožňovala při vážném důvodu i stará úprava občanského práva. Podrobnosti upravují zvláštní ustanovení.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- OSŘ, TrZ,
Související pojmy
- nezletilí, přiznání svéprávnosti
Související ustanovení
- § 20 OSŘ, § 25 TrZ,
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související ustanovení: § 13 odst. 1 zákona o rodině, ve znění účinném do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
