Komentář k NOZ: § 32 - Jednání zákonných zástupců
(1) Udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. (2) Je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich.
Komentář
Koncepce částečné svéprávnosti nezletilých osob, na níž stojí nový občanský zákoník, umožňuje nezletilým právně jednat postupně dle dosaženého věku v tom rozsahu, který odpovídá individuální rozumové a volní vyspělosti „průměrného“ nezletilce v daném věku. Proto v případě, kdy nezletilí zatím nemají k určitému právnímu jednání potřebnou způsobilost, protože ještě plné svéprávnosti nenabyli, činí taková právní jednání za ně jejich zákonní zástupci. Konkrétně ustanovení tohoto paragrafu upravuje možnost nezletilce jednat tzv. nad rámec rozumové a volní vyspělosti průměrného nezletilce v příslušném věku i před dosažením plné svéprávnosti, a to prostřednictvím udělení souhlasu zákonným zástupcem nezletilci k určitému právnímu jednání s limitací, tak jak je uvedena ve znění zákona. Po udělení souhlasu je nezletilý oprávněn jednat v záležitostech, na něž mu byl souhlas udělen. Souhlas je tedy nezbytným předpokladem pro platnost jednání nezletilce a musí být učiněn před či při samotném právním jednání nezletilce. Forma souhlasu není zákonem stanovena, nicméně musí být minimálně v té formě, jakou zákon predikuje pro dané právní jednání. Odstavec druhý řeší situaci, kdy nezletilý má více zákonných zástupců a případy, kdy tito mají na udělení souhlasu oponentní názor.
Právní stav komentáře k 1. 1. 2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- OSŘ
Související ustanovení
- § 31, 33, 457, 892, 893 NOZ
Související pojmy
- nezletilí, přiznání svéprávnosti,
Související ustanovení
- § 20 OSŘ
Podle právní úpravy do 31. 12. 2013
- Související předpisy: zákon č. 40/1964, Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do 31. 12. 2013
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
