Náležitosti smlouvy o přepravě věci ve vztahu k právu na pojistné plnění
Smlouva o přepravě věci je spolu se smlouvou o přepravě osoby jedním ze dvou podtypů smlouvy o přepravě. Její právní úprava je obsažena v § 2555 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“), proto se řadí mezi tzv. smlouvy pojmenované, tedy takové jejichž obsah je vymezen zákonem.
Vymezení smlouvy o přepravě věci
Podstatné náležitosti tohoto smluvního typu vymezuje § 2555 odst. 1 o.z., dle nějž „se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné“.
Aby se tedy jednalo o smlouvu o přepravě věci, musí být kumulativně naplněny tyto znaky:
- identifikace zásilky
- specifikace místa odeslání a určení
- závazek dopravce provést přepravu
- závazek odesílatele zaplatit za tyto služby úplatu.
Chyběla-li by byť jen jedna z výše uvedených podstatných náležitostí, nejednalo by se o smlouvu o přepravě věci, nýbrž o smlouvu inominátní (takovou, která není v zákoně vymezena). Uvedený právní závěr potvrzuje i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky, konkrétně pak rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2704/2009 ze dne 25. 11. 2009, v němž Nejvyšší soud došel k závěru, že „v přepravní smlouvě musí smluvní strany vždy přesně vymezit zásilku i místo odeslání a určení. Rámcové vymezení není pro přepravní smlouvu dostačující.“ Byť byl tento judikát vydán za účinnosti předchozí právní úpravy, dle názoru autora je plně aplikovatelný i za právní úpravy stávající, jelikož srovnáním právních úprav dojdeme k závěru, že zákonné vymezení smlouvy o přepravě věci je prakticky stejné.
„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné).“ (§ 610 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku)
„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.“ (§ 2555 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku)
Důsledky právní kvalifikace
V podnikatelském styku s poskytovateli logistických služeb totiž dochází k uzavírání takzvaných „rámcových přepravních smluv“, které bývají zpravidla uzavírány na delší časové období, a proto neobsahují jeden či více výše uvedených znaků. Ačkoli se otázka právní kvalifikace konkrétní smlouvy jako smlouvy o přepravě věci může zdát do jisté míry akademická, není tomu tak. V právní praxi se lze totiž setkat s ustanoveními pojistných podmínek, obsahujícími výluku z pojistného plnění spočívající v tom, že pojištění se nevztahuje na věci, které jsou předmětem plnění přepravních smluv, a právě proto, chybí-li alespoň jedna z výše uvedených náležitostí smlouvy o přepravě věci, tato výluka bez dalšího naplněna není.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



