Náležitosti smlouvy o přepravě věci ve vztahu k právu na pojistné plnění
Smlouva o přepravě věci je spolu se smlouvou o přepravě osoby jedním ze dvou podtypů smlouvy o přepravě. Její právní úprava je obsažena v § 2555 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“), proto se řadí mezi tzv. smlouvy pojmenované, tedy takové jejichž obsah je vymezen zákonem.
Vymezení smlouvy o přepravě věci
Podstatné náležitosti tohoto smluvního typu vymezuje § 2555 odst. 1 o.z., dle nějž „se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné“.
Aby se tedy jednalo o smlouvu o přepravě věci, musí být kumulativně naplněny tyto znaky:
- identifikace zásilky
- specifikace místa odeslání a určení
- závazek dopravce provést přepravu
- závazek odesílatele zaplatit za tyto služby úplatu.
Chyběla-li by byť jen jedna z výše uvedených podstatných náležitostí, nejednalo by se o smlouvu o přepravě věci, nýbrž o smlouvu inominátní (takovou, která není v zákoně vymezena). Uvedený právní závěr potvrzuje i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky, konkrétně pak rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2704/2009 ze dne 25. 11. 2009, v němž Nejvyšší soud došel k závěru, že „v přepravní smlouvě musí smluvní strany vždy přesně vymezit zásilku i místo odeslání a určení. Rámcové vymezení není pro přepravní smlouvu dostačující.“ Byť byl tento judikát vydán za účinnosti předchozí právní úpravy, dle názoru autora je plně aplikovatelný i za právní úpravy stávající, jelikož srovnáním právních úprav dojdeme k závěru, že zákonné vymezení smlouvy o přepravě věci je prakticky stejné.
„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné).“ (§ 610 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku)
„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.“ (§ 2555 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku)
Důsledky právní kvalifikace
V podnikatelském styku s poskytovateli logistických služeb totiž dochází k uzavírání takzvaných „rámcových přepravních smluv“, které bývají zpravidla uzavírány na delší časové období, a proto neobsahují jeden či více výše uvedených znaků. Ačkoli se otázka právní kvalifikace konkrétní smlouvy jako smlouvy o přepravě věci může zdát do jisté míry akademická, není tomu tak. V právní praxi se lze totiž setkat s ustanoveními pojistných podmínek, obsahujícími výluku z pojistného plnění spočívající v tom, že pojištění se nevztahuje na věci, které jsou předmětem plnění přepravních smluv, a právě proto, chybí-li alespoň jedna z výše uvedených náležitostí smlouvy o přepravě věci, tato výluka bez dalšího naplněna není.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.



