IMOFA - operativní leasingy
Právní Prostor

Náležitosti smlouvy o přepravě věci ve vztahu k právu na pojistné plnění

Smlouva o přepravě věci je spolu se smlouvou o přepravě osoby jedním ze dvou podtypů smlouvy o přepravě. Její právní úprava je obsažena v § 2555 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o.z.“), proto se řadí mezi tzv. smlouvy pojmenované, tedy takové jejichž obsah je vymezen zákonem.

Náležitosti smlouvy o přepravě věci ve vztahu k právu na pojistné plnění

Vymezení smlouvy o přepravě věci

Podstatné náležitosti tohoto smluvního typu vymezuje § 2555 odst. 1 o.z., dle nějž „se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné“.

Aby se tedy jednalo o smlouvu o přepravě věci, musí být kumulativně naplněny tyto znaky:

  • identifikace zásilky
  • specifikace místa odeslání a určení
  • závazek dopravce provést přepravu
  • závazek odesílatele zaplatit za tyto služby úplatu.

Chyběla-li by byť jen jedna z výše uvedených podstatných náležitostí, nejednalo by se o smlouvu o přepravě věci, nýbrž o smlouvu inominátní (takovou, která není v zákoně vymezena). Uvedený právní závěr potvrzuje i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky, konkrétně pak rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2704/2009 ze dne 25. 11. 2009, v němž Nejvyšší soud došel k závěru, že „v přepravní smlouvě musí smluvní strany vždy přesně vymezit zásilku i místo odeslání a určení. Rámcové vymezení není pro přepravní smlouvu dostačující.“ Byť byl tento judikát vydán za účinnosti předchozí právní úpravy, dle názoru autora je plně aplikovatelný i za právní úpravy stávající, jelikož srovnáním právních úprav dojdeme k závěru, že zákonné vymezení smlouvy o přepravě věci je prakticky stejné.

„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit mu úplatu (přepravné).“ (§ 610 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku)

„Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.“ (§ 2555 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku)

Důsledky právní kvalifikace

V podnikatelském styku s poskytovateli logistických služeb totiž dochází k uzavírání takzvaných „rámcových přepravních smluv“, které bývají zpravidla uzavírány na delší časové období, a proto neobsahují jeden či více výše uvedených znaků. Ačkoli se otázka právní kvalifikace konkrétní smlouvy jako smlouvy o přepravě věci může zdát do jisté míry akademická, není tomu tak. V právní praxi se lze totiž setkat s ustanoveními pojistných podmínek, obsahujícími výluku z pojistného plnění spočívající v tom, že pojištění se nevztahuje na věci, které jsou předmětem plnění přepravních smluv, a právě proto, chybí-li alespoň jedna z výše uvedených náležitostí smlouvy o přepravě věci, tato výluka bez dalšího naplněna není.

Sdílet článek
Anag novinky 2026
X

Další články

Články

DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost

DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Články

Možnosti využití AI v právní praxi

Možnosti využití AI v právní praxi
Články

Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí

Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Články

Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce

Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Články

Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?

Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
IMOFA - operativní leasingy