Novela občanského zákoníku mění pravidla životního pojištění

„Máte životní pojistku? A mohla bych ji vidět?“ – otázka, kterou si v roce 2026 nebude již nutné pokládat. Prezident Pavel totiž 21. srpna 2025 podepsal novelu občanského zákoníku, která zásadně promění oblast životního pojištění v České republice.

VH
AK Weinhold legal
Foto: Fotolia

Návrh novely byl předložen Senátem jako sněmovní tisk 951. Ačkoliv se jedná o změnu pouze čtyř paragrafů, jejich dopad na praxi může být zásadní. Hlavní novinkou je nově přidaná oznamovací povinnost pojistitele vůči obmyšlenému, tedy osobě, která byla určena jako příjemce pojistného plnění. Účinnosti novela občanského zákoníku (také jen „OZ“) nabude 1. ledna 2026.

Pojištění pro případ smrti – aktuální stav

Pojištění pro případ smrti je jedním z druhů pojištění osob, které spočívá v tom, že se pojistitel (pojišťovna) zavazuje v případě smrti pojistníka (klienta, pojištěné osoby) zaplatit předem určenou částku obmyšlenému. Částka je stanovená pevně při uzavření smlouvy o pojištění, není tedy závislá na výši vzniklé škody.

Pojištění pro případ smrti se zpravidla uzavírá do doby dovršení určitého věku pojistníka. Pokud se pojistník takového věku dožije, bude částka jako pojistné plnění vyplacena přímo jemu. Pro případ, že by pojistník zemřel dříve, má právo si ve smlouvě o uzavření pojištění určit si jednoho či více obmyšlených (tzn. těch, kterým bude v případě jeho smrti vyplaceno pojistné plnění). Dosud však v takovém případě bylo k úspěšnému vyplacení pojistného plnění potřeba, aby se obmyšlený pojišťovně aktivně ozval a o plnění požádal, jak potvrdila i Česká asociace pojišťoven. Problém však nastane tehdy, pokud obmyšlený neví, že je v jeho prospěch životní pojištění uzavřeno. V případě, že by pojišťovně pojistnou událost z tohoto důvodu nenahlásil, totiž začíná běžet desetiletá promlčecí lhůta, po jejímž dovršení peníze, které by jinak byly obmyšlenému vyplaceny, propadají pojišťovně.

Česká asociace pojišťoven z tohoto důvodu již v roce 2023 přijala tzv. samoregulační standard, ve kterém se snaží nastavit základní pravidla pro kontaktování obmyšlených. Dle autorů novely OZ však tento standard nebyl dostatečný, jelikož přistoupení je čistě v diskreci pojišťoven. Pokud se rozhodnou k němu přistoupit, bude pro ně závazný, přistoupení je však dobrovolné.

Tento samoregulační standard obsahuje:

  • možnost pro pozůstalé, kteří nevědí, zda zemřelý měl sjednané pojištění, obrátit se na Českou asociaci pojišťoven skrze webový formulář – ČAP poté předá dotaz pojišťovnám, které k samoregulačnímu standardu přistoupily a ty zjistí, zda zemřelý měl pojištění u nich, či nikoliv;
  • indikátory, na základě kterých se pojišťovna, která ke standardu přistoupila, zavazuje zahájit prověření možného úmrtí pojištěného – jsou jimi navracení nedoručené korespondence a dlouhodobé prodlení s placením pojistného a pojišťovny je dle znění standardu používají jen tehdy, pokud nemají zaveden automatizovaný systém ověřování v registrech;
  • závazek pojišťoven usilovat o zjištění totožnosti obmyšleného a kontaktovat ho s výzvou k nahlášení pojistné události.

Nová oznamovací povinnost

Novela vloží do občanského zákoníku nový § 2832a, který stanoví oznamovací povinnost pojistitele vůči obmyšlenému v případě, že mu vznikne nárok na pojistné plnění. Pojišťovnám tak vznikne povinnost monitorovat, zda nedošlo k pojistné události a v případě, že zjistí, že k ní došlo, budou povinny do 60 dnů o tomto informovat obmyšleného. Ze samoregulačního standardu České asociace pojišťoven je však možné vyvodit, že mnohé pojišťovny již mají takový systém automatizovaný.

Pokud pojišťovna zjistí, že vznikl nárok obmyšleného, osloví ho a vyzve jej k nahlášení pojistné události. Dle textace nového ustanovení nevznikne obmyšlenému právo na plnění automaticky jen tím, že je pojišťovnou kontaktován. Cílem informační povinnosti je pouze upozornit ho na to, že je v jeho prospěch uzavřeno pojištění a vyzvat jej k dalšímu konání.

Dle důvodové zprávy by se oznamovací povinnost měla vztahovat pouze na situace, kdy má pojistitel k dispozici údaje pro kontaktování obmyšleného. Tyto údaje mohou být pojišťovně sděleny buď pojistníkem v rámci smlouvy o uzavření pojištění, nebo si je může dohledat v evidenci či registru, ke kterým má přístup

Obmyšlený 

Obmyšlený je osoba, která má podle určité smlouvy nebo právního jednání obdržet plnění, přestože tuto smlouvu sama neuzavřela. V případě životního pojištění jde tedy o osobu, kterou pojistník při uzavření smlouvy o pojištění určí jako tu, které má pojišťovna v případě jeho smrti vyplatit peníze. Důležité je, že obmyšlený nevstupuje do dědictví – plnění mu náleží přímo ze smlouvy, nemusí tedy čekat na rozhodnutí dědického soudu.

V případě životního pojištění může být obmyšleným jak fyzická, tak právnická osoba. Typicky se bude jednat o příbuzného, ničemu ale nebrání, aby byl jako obmyšlený určen např. přítel či kolega pojistníka, nebo dokonce charitativní organizace. V době před vznikem pojistné události je také možné obmyšleného kdykoliv změnit. Při uzavírání pojistky je však potřeba zamyslet se nad tím, jakým způsobem bude obmyšlený ve smlouvě identifikován – i v této oblasti přináší novela občanského zákoníku úpravy.

Aktuálně účinné znění občanského zákoníku uvádí dvě možnosti, jak obmyšleného určit, a to buď jménem, anebo vztahem k pojistníkovi (kombinace samozřejmě není vyloučená). Proč je možné si vybrat? Není to stejné?

Nemusí být. Je totiž například rozdíl, zda svého manžela určí pojistník jako „můj manžel“, nebo jako „Pavel Novotný“. V prvním případě by mělo být totiž možné, aby, v případě smrti, pojistitel vyplatil pojistné plnění aktuálnímu manželovi, v případě druhém půjde o konkrétní osobu a bude tedy potřeba v případě změny životních okolností myslet na to, aby došlo také ke změně určení obmyšleného v pojistné smlouvě.  

Dle novely bude do ustanovení přidaná také formulace, že obmyšleného lze určit skrze „další identifikační údaje“ – to může být například bydliště, datum narození nebo, v případě podnikatele, IČO. Důvodem pro přidání je dle důvodové zprávy snaha usnadnit pojišťovnám dohledání obmyšleného vzhledem k povinnosti jej kontaktovat. Dle odborné literatury je takové označování však již v praxi užíváno, jelikož by se kvůli četnosti výskytu jednotlivých jmen či názvů mohlo jinak jednat o neurčité právní jednání, které by podléhalo zdánlivosti.

Při určování obmyšleného ve smlouvě tak v praxi vznikají 3 scénáře:

  • buď pojistitel obmyšleného vůbec neurčí a v případě vzniku pojistné události spočívající v jeho smrti se bude postupovat dle zákonné posloupnosti,
  • nebo obmyšlený bude určen jménem (a dalšími identifikačními údaji),
  • anebo bude obmyšlený určen pouze vztahem k pojištěnému – tento vztah však musí být takového typu, aby vedl k jednoznačnému a nezpochybnitelnému určení obmyšleného (dostatečně určitým určením by bylo např. manžel, rodiče nebo děti; neurčitým poté např. kamarád).

Shrnutí

Novela občanského zákoníku, která nabyde účinnosti 1. ledna 2026 zavádí oznamovací povinnost pojišťoven v případě, že zjistí, že nastala pojistná událost. V takovém případě budou muset do 60 dnů kontaktovat obmyšleného a vyzvat ho k dalšímu konání. Novela také upravuje možnosti, jak obmyšleného určit ve smlouvě o uzavření pojištění. Dle vyjádření České národní banky je v ČR uzavřeno přes 5 milionů životních pojistek, novela se tak prakticky dotkne života velké části občanů.


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články