Přihláška ochranné známky – na co před podáním nezapomenout?
Mnoho podnikatelů se rozhodne registrovat označení, které už nějakou dobu užívají, jako ochrannou známku, aniž by zmapovali aktuální situaci na trhu.
Často jsou pak překvapeni rozhodnutím známkového úřadu o tom, že označení postrádá rozlišovací způsobilost, je příliš popisné nebo že již existuje zapsaná totožná nebo podobná ochranná známka. Také se může stát, že přihláška ochranné známky sice projde formálním průzkumem známkového úřadu, ale ve tří měsíční lhůtě, ve které je přihláška ochranné známky zveřejněna, dotčený subjekt podá námitky. Jaký zvolit postup při registraci ochranné známky, aby přihlašovatel minimalizoval riziko zamítnutí přihlášky ochranné známky?
Průzkum již užívaných označení a rešerše ochranných známek
První krok by měl představovat důkladné prozkoumání již užívaných zapsaných i nezapsaných označení a provedení rešerše ochranných známek. Označení, které má v úmyslu podnikatel registrovat jako ochrannou známku, již může užívat někdo jiný.
Pokud jde o zapsaná označení, těmi jsou kromě ochranných známek například obchodní firmy. Jelikož je obchodní rejstřík veřejný, může přihlašovatel jednoduše ověřit, zda označení již není zapsáno jako firma, resp. název jiného podnikatele. Veřejné rejstříky jsou dostupné na oficiálním serveru českého soudnictví Justice.cz[1].
Vhodné je rovněž prozkoumat doménová jména. I přesto, že je název domény jedinečný a registruje se u soukromých subjektů, nepředstavuje zápis domény sám o sobě právo duševního vlastnictví. Zápisem je potřeba rozumět dohodu mezi držitelem názvu domény a správcem domény, kterým nevzniká žádná forma výlučného práva. Práva k označení v tomto případě vznikají až skutečným užíváním názvu domény. Držení a užívání konkrétních CZ doménových jmen lze ověřit v registru domén CZ.NIC[2], který je provozován zájmovým sdružením právnických osob CZ.NIC, z.s.p.o. Přihlašovatel tak může jednoduše zjistit, zda označení již není zapsáno jako doména, aby zápisem označení do rejstříku ochranných známek nedošlo k porušení práv držitele jiného označení.
Zmapování situace na trhu nemusí spočívat pouze ve vyhledávání slovních označení. Některé aplikace, jako například Google obrázky[3] umožňují vyhledávání podle obrázku. Po nahrání předmětného obrázku do vyhledávače jsou zobrazeny nejen vizuálně podobné obrázky, ale dokonce i internetové stránky, na kterých se objevuje stejný obrázek.
Pro efektivní využití nového označení na trhu a předcházení možným zásahům do práv vlastníků zapsaných ochranných známek je nutné provést důkladnou rešerši aktivních ochranných známek (již zapsaných ochranných známek a podaných přihlášek). Rešerši ochranných známek si může přihlašovatel provést sám prostřednictvím mnoha různých databází nebo může využít služeb odborníků, např. advokátních kanceláří nebo patentových zástupců. Rešerši je zároveň možné nechat zpracovat i příslušnými úřady za poplatek.
Výběr konkrétních výrobků a služeb a jejich zatřízení
Dostatek času by měl přihlašovatel věnovat správnému výběru konkrétních výrobků a služeb a jeho zatřízení. Výrobky a služby se v přihlášce zatřiďují podle tzv. Niceského třídění, které obsahuje celkem 34 tříd výrobků a 11 tříd služeb, celkem tedy 45 tříd, které jsou stanoveny dle oborů lidské činnosti.[4] Přihlašovatel není povinen využít pouze pojmy, které jsou uvedeny v abecedním seznamu, avšak použití těchto pojmů zcela jistě zatřízení velmi zjednoduší. Správná formulace pojmů v seznamu výrobků a služeb je velice důležitá, jelikož je rozhodující pro stanovení rozsahu ochrany. Výběr tříd výrobků a služeb má vazbu na stanovení výše poplatku za podání přihlášky ochranné známky, neboť výše poplatku se odvíjí od počtu tříd obsažených v přihlášce.
Ochranná známka představuje jeden z nástrojů legálního konkurenčního boje, cílem kterého je přesvědčit zákazníka, aby si častokrát z širokého spektra homogenních výrobků a služeb, které jsou nabízené různými podnikateli, zakoupil zboží nebo službu opatřené ochrannou známkou patřící konkrétnímu výrobci či dodavateli. Ochranné známky slouží nejen k odlišení výrobků a služeb téhož druhu, které jsou poskytované různými soutěžiteli na trhu, ale také usnadňují podnikateli budování dobré pověsti. Vzhledem ke skutečnosti, že registrace ochranné známky (zejména na úrovni evropské nebo mezinárodní) stojí čas a nemalé finanční prostředky, podrobné zmapování aktuální situace na trhu je velice důležitým krokem před podáním přihlášky ochranné známky.
[1] Dostupné zde: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
[2] Dostupné zde: https://www.nic.cz/
[3] Dostupné zde: https://www.google.cz/imghp?hl=cs
[4] Třídník je dostupný zde: https://upv.gov.cz/informacni-zdroje/tridniky/tridnik-ochranne-znamky
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




