Rozhlasové a televizní vysílání v provozovnách
Mnoho podnikatelů umožňuje ve své provozovně zákazníkům sledovat TV či poslouchat rádio. Bohužel si však často nejsou vědomi toho, že to s sebou nese povinnosti vůči autorům a kolektivním správcům autorských děl. Nesplnění těchto povinností pak může mít neblahé finanční konsekvence.
Podstata
Provozování vysílání znamená dle autorského zákona zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí technického přístroje (TV, rádio, PC apod.). Obecně tak jde o užití autorského díla, k němuž je zapotřebí oprávnění. Dle autorského zákona pak připadají v úvahu licenční smlouva od autora, nebo instituty mimosmluvního užití, tj. zákonné licence. S ohledem na to, že autorů jsou tisíce a uzavření smlouvy s každým z nich je absolutně nereálné, jsou autoři zastupováni kolektivními správci. Kolektivní správci se liší v závislosti na tom, jakou skupinu autorů či výkonných umělců zastupují. V ČR jde o Ochranný svaz autorský pro hudební autory (OSA) a INTERGRAM pro výkonné umělce. Tito dva správci navíc při sjednávání licence mají pověření i od některých dalších kolektivních správců, jako jsou DILIA či OOA-S, zpravidla tak stačí sjednat licenční smlouvu jen s těmito dvěma správci.
Poplatky a vzory smluv
Kolektivní správci vždy uvádí aktuální sazebníky na svých webových stránkách, viz OSA.cz a Intergram.cz. Kolektivní správci rovněž nabízí vzory licenčních smluv zpravidla i s pokyny pro jejich vyplnění. K uzavření smlouvy je možné využít i součinnosti zaměstnance kolektivního správce, avšak tato služba může být zpoplatněna. Aktuální vzory smluv naleznete na OSA.cz a Intergram.cz.
Nesplnění povinnosti
Provozování vysílání bez platné licence se považuje za neoprávněné užití autorského díla. Takové jednání má několik následků. Jednak bude mít provozovatel v budoucnu horší licenční podmínky, ale především mu hrozí soudní spor o vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku běžné odměny. V extrémním případě porušování nelze vyloučit ani trestní odpovědnost za porušení autorského práva.
Výjimky
Existují i situace, kdy licence nebude třeba. Autorský zákon konkrétně stanoví, že provozováním vysílání není zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Ovšem pozor, dle judikatury Nejvyššího soudu ČR toto neplatí pro lázeňská zařízení. Provozováním vysílání není ani případ, kdy si zaměstnanci pouští rádio v provozovně, aniž by tím mohli jakkoliv ovlivnit zákazníky. Jde především o případy, kdy je provoz vysílání uskutečňován v prostorách, kam zákazníci běžně nemají přístup. Naopak pozor na vysílání ve veřejných prostorách hotelů, penzionů (platí i pro pokoje hostů), obchodu či restaurace, aniž by byla uzavřena smlouva s kolektivními správci.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




