Rozhlasové a televizní vysílání v provozovnách
Mnoho podnikatelů umožňuje ve své provozovně zákazníkům sledovat TV či poslouchat rádio. Bohužel si však často nejsou vědomi toho, že to s sebou nese povinnosti vůči autorům a kolektivním správcům autorských děl. Nesplnění těchto povinností pak může mít neblahé finanční konsekvence.
Podstata
Provozování vysílání znamená dle autorského zákona zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí technického přístroje (TV, rádio, PC apod.). Obecně tak jde o užití autorského díla, k němuž je zapotřebí oprávnění. Dle autorského zákona pak připadají v úvahu licenční smlouva od autora, nebo instituty mimosmluvního užití, tj. zákonné licence. S ohledem na to, že autorů jsou tisíce a uzavření smlouvy s každým z nich je absolutně nereálné, jsou autoři zastupováni kolektivními správci. Kolektivní správci se liší v závislosti na tom, jakou skupinu autorů či výkonných umělců zastupují. V ČR jde o Ochranný svaz autorský pro hudební autory (OSA) a INTERGRAM pro výkonné umělce. Tito dva správci navíc při sjednávání licence mají pověření i od některých dalších kolektivních správců, jako jsou DILIA či OOA-S, zpravidla tak stačí sjednat licenční smlouvu jen s těmito dvěma správci.
Poplatky a vzory smluv
Kolektivní správci vždy uvádí aktuální sazebníky na svých webových stránkách, viz OSA.cz a Intergram.cz. Kolektivní správci rovněž nabízí vzory licenčních smluv zpravidla i s pokyny pro jejich vyplnění. K uzavření smlouvy je možné využít i součinnosti zaměstnance kolektivního správce, avšak tato služba může být zpoplatněna. Aktuální vzory smluv naleznete na OSA.cz a Intergram.cz.
Nesplnění povinnosti
Provozování vysílání bez platné licence se považuje za neoprávněné užití autorského díla. Takové jednání má několik následků. Jednak bude mít provozovatel v budoucnu horší licenční podmínky, ale především mu hrozí soudní spor o vydání bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku běžné odměny. V extrémním případě porušování nelze vyloučit ani trestní odpovědnost za porušení autorského práva.
Výjimky
Existují i situace, kdy licence nebude třeba. Autorský zákon konkrétně stanoví, že provozováním vysílání není zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Ovšem pozor, dle judikatury Nejvyššího soudu ČR toto neplatí pro lázeňská zařízení. Provozováním vysílání není ani případ, kdy si zaměstnanci pouští rádio v provozovně, aniž by tím mohli jakkoliv ovlivnit zákazníky. Jde především o případy, kdy je provoz vysílání uskutečňován v prostorách, kam zákazníci běžně nemají přístup. Naopak pozor na vysílání ve veřejných prostorách hotelů, penzionů (platí i pro pokoje hostů), obchodu či restaurace, aniž by byla uzavřena smlouva s kolektivními správci.
Další články
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?




