Hlavním účelem smlouvy o výkonu funkce, jejíž právní úpravu nalezneme v §§ 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen „ZOK“), je nastavení jasných pravidel týkajících se výkonu funkce jednatele ve společnosti s ručením omezeným. V praxi smlouva zpravidla řeší problematiku odměňování nebo práv a povinností jednatele plynoucích z výkonu funkce.
Obsahové náležitosti
Smlouva o výkonu funkce by měla v prvé řadě ošetřit úpravu práv a povinností jednatele vyplývajících z výkonu funkce. Mezi ně patří například povinnost jednatele k obchodnímu vedení společnosti v souladu s předmětem podnikání zapsaném v obchodním rejstříku, povinnost jednat s péčí řádného hospodáře (tedy vždy výlučně v zájmu společnosti, pečlivě a s potřebnými znalostmi), povinnost zajistit řádné vedení účetnictví, uzavírat obchody společnosti, vést seznam společníků nebo informovat společníky o záležitostech společnosti. Ve smlouvě by měla být vhodným způsobem upravena také povinnost mlčenlivosti jednatele.
Pokud je výkon funkce úplatný, měla by smlouva o výkonu funkce obsahovat (a) vymezení všech složek odměn, které jednateli náleží, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, dále (b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, jakož i (c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku jednatele, pokud mohou být přiznány.
Ačkoliv se smlouva o výkonu funkce řídí ZOK, v praxi do jisté míry „supluje“ pracovní smlouvu tak, aby jednatel nepřišel o různé odměny a věcné benefity, ale zároveň nedošlo k problematickému souběhu funkcí. Z toho důvodu bývají součástí smlouvy také ujednání o nároku jednatele např. na služební vozidlo, pracovní notebook, příspěvek na stravování nebo příspěvek na dlouhodobý investiční produkt (DIP). Z daňového pohledu se příjem ze smlouvy o výkonu funkce zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti, přičemž je zdaněn sazbami 15 % nebo 23 % (v závislosti na výši příjmu). Kromě toho podléhá i povinným odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Pokud dojde k rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou, aplikují se v takovém případě ujednání společenské smlouvy. Výjimku představuje pouze situace, kdy je smlouva o výkonu funkce schválena kvalifikovanou většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy. V takovém případě budou mít naopak přednost ujednání smlouvy o výkonu funkce před ujednáními obsaženými ve společenské smlouvě společnosti.
Účinnost smlouvy a úplatnost výkonu funkce
Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a její účinnost je podmíněna schválením nejvyšším orgánem společnosti (tj. valnou hromadou nebo jediným společníkem). Bez takového schválení smlouva nenabude účinnosti. Pokud nejvyšší orgán nerozhodne jinak, je smlouva účinná buď ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, která z uvedených skutečností nastala později.
Ve vztahu k úplatnosti výkonu funkce podle ZOK platí, že pokud není odměna za výkon funkce výslovně sjednána ve smlouvě o výkonu funkce, považuje se výkon funkce za bezplatný. Z toho důvodu je klíčové, aby případná odměna za výkon funkce byla mezi jednatelem a společností řádně ujednáno a schválena nejvyšším orgánem. Zvláštní pravidla nastupují pouze v případě, kdy je smlouva neplatná z důvodů ležících na straně společnosti, nebo není-li uzavřena či schválena včas z důvodu vyšší moci nebo jiné překážky nezávislé na vůli jednatele. V takovém případě se výkon funkce nebude považovat za bezplatný, ale odměna se určí jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy, nebo (nebyla-li smlouva vůbec uzavřena) v době vzniku funkce.
Závěr
Závěrem je třeba upozornit na to, že pokud by jednatel přispěl porušením svých povinností k úpadku společnosti, může insolvenční soud na základě žaloby insolvenčního správce dle § 66 odst. 1 písm. a) ZOK rozhodnout o povinnosti jednatele vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, a to až za období dvou let zpětně před zahájením insolvenčního řízení. Doba zpětného vydání prospěchu v délce dvou let je nejvýše přípustná a může být samozřejmě kratší, což bude v konečném důsledku záležet na soudním uvážení.
Uvedené riziko je v každém případě potřeba mít v patrnosti jak při sjednávání výše úplaty za výkon funkce, tak i při plnění povinností plynoucích z výkonu funkce jednatele. Předpokladem pro uložení povinnosti jednateli vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce je zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby než dlužníka – tedy zpravidla věřitele. To by mělo jednatele motivovat především k plnění jeho zákonné povinnosti podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o vzniku úpadku společnosti.
Diskuze k článku ()