Soudní dvůr Evropské unie k právní ochraně počítačových programů
Původní nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu na fyzickém nosiči a s ní související licence k neomezenému užívání je oprávněn tuto rozmnoženinu spolu s licencí prodat dalšímu nabyvateli. Pokud však fyzický nosič původně dodané rozmnoženiny počítačového programu je poškozen, zničen nebo ztracen, nesmí původní nabyvatel dodat novému nabyvateli svou záložní rozmnoženinu programu bez svolení nositele autorských práv.
Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) svým nedávným rozhodnutím ve věci C-166/15 ze dne 12. 10. 2016 („Rozsudek“) vnesl nové světlo do ochrany počítačových programů při jejich šíření. A. Ranks a J. Vasiļevičs byli stíháni z důvodu, že v období let 2001 až 2004 prodávali na online tržišti různé počítačové programy vyvinuté společností Microsoft Corp, jako např. verze softwaru Microsoft Windows a kancelářského balíku Microsoft Office, jež jsou chráněny autorským právem. Celkem takto prodali odhadem 3 000 kusů. V projednávané věci se SDEU vypořádával s předběžnými otázkami trestního senátu krajského soudu v Rize týkajícími se směrnice 2009/24/ES („Směrnice“), a to konkrétně:
- zda se může osoba, která nabyla „použitý“ počítačový program s licencí dovolávat vyčerpání práva na rozšiřování rozmnoženiny, a
- zda má tato osoba právo dále prodat tento počítačový program na disku, který není původním diskem, třetí osobě.
Vyčerpání práva na rozmnožování
Směrnice ve svém čl. 4 odst. 2 stanoví, že první prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je tzv. vyčerpáním práva na šíření. SDEU v Rozsudku upřesnil, že prvním prodejem se rozumí první uvedení rozmnoženiny počítačového programu zaznamenaného na fyzickém nosiči (např. CD nebo DVD) spolu s licencí k neomezenému užívání na trhu v EU. Z toho pak učinil závěr, že nositel autorského práva k takovému počítačovému programu již nemůže bránit dalšímu prodeji této rozmnoženiny jejím nabyvatelem (a dalšími případnými nabyvateli), a to bez ohledu na smluvní ujednání, která by takový následný převod zakazovala. Dále zdůraznil, že vyčerpání práva na rozšiřování se vztahuje na samotnou rozmnoženinu počítačového programu a s ním spojenou licenci k užívání, nikoliv na fyzický nosič.
Na základě vyčerpání práva na rozšiřování je pak nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu oprávněn tento použitý program dále prodat třetí osobě, a to bez souhlasu nositele práv.
Prodej počítačového programu na nepůvodním disku
SDEU v Rozsudku připomíná, že oprávněnému uživateli počítačového programu nemůže být smluvně bráněno, aby z něho pořizoval rozmnoženinu, pokud je nezbytná pro užívání programu. Pořízení záložní rozmnoženiny tedy podléhá dvěma podmínkám, které musí být splněny současně: rozmnoženina musí být pořízena oprávněným uživatelem daného počítačového programu a zároveň musí být pro užívání programu nezbytná.
SDEU zdůrazňuje, že pokud je rozmnoženina nezbytná k tomu, aby umožnila oprávněnému nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen, nevyžaduje se svolení nositele práv. Taková rozmnoženina však může být pořízena a užívána výlučně pro osobní potřeby osoby oprávněné užívat počítačový program. SDEU pak výslovně uvádí, že záložní rozmnoženina počítačového programu na nepůvodním disku nesmí být bez souhlasu nositele práv užita pro další prodej, a to ani tehdy, když oprávněná osoba poškodila, zničila nebo ztratila původní fyzický nosič tohoto programu.
Závěr
Z výše zmíněného Rozsudku dovozujeme tři základní závěry, které považujeme za důležité pro naši další praxi:
- Na základě vyčerpání práva na rozmnožování, jímž je první uvedení rozmnoženiny počítačového programu zaznamenaného na fyzickém nosiči spolu s licencí k neomezenému užívání na trh v EU, může nabyvatel program dále prodat, aniž by k tomu potřeboval souhlas nositele práv.
- Nabyvatel je oprávněn pořídit si záložní rozmnoženinu programu, je-li pro užívání počítačového programu nezbytná.
- Tato rozmnoženina však slouží výhradně osobním potřebám původního nabyvatele, který není oprávněn zpřístupnit ji (prodat) dalšímu nabyvateli bez svolení nositele práv, a to ani v případě, že původní fyzický nosič rozmnoženiny, která mu byla dodána, byl poškozen, zničen či ztracen.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



