V tomto článku se proto autor bude zabývat specifiky a dopady veřejně prospěšného účelu na české entity pro správu majetku – nadace, nadační fond a svěřenský fond.
Veřejně prospěšný účel
Přestože se lze v rámci správy majetku setkat s mnoha konkrétními účely, obecně od rekodifikace soukromého práva dochází k hlavnímu rozdělení na soukromý a veřejný účel.Účel je přitom stěžejním atributem a hodnotou každé entity pro správu majetku, který určuje její další využití a subjekty, v jejichž podpoře spočívá.[1]
Veřejně prospěšný účel v českém právním řádu přímo definován není. Jedná se o pojem obecný, jehož úplná definice se může v čase v určitých oblastech měnit. Obecně jej můžeme charakterizovat jako určitou činnost směřující k podpoře obecného blaha, tj. například k ochraně života a zdraví, životního prostředí, kulturního dědictví, lidských práv a svobod apod.[2]
O veřejné prospěšnosti se občanský zákoník zmiňuje v ustanovení § 146, které definuje veřejně prospěšnou právnickou osobu jako „osobu, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu“.
V případě veřejně prospěšného účelu je tak kladen důraz na trvalou či alespoň dlouhodobou aktivní činnost směřující k naplnění tohoto účelu.Veřejně prospěšná přitom musí být pouze činnost hlavní, a není tedy vyloučeno provozování i jiné činnosti jako činnosti vedlejší (např. podnikatelské či jiné výdělečné nebo hospodářské, je-li jejím účelem podpora hlavní činnosti).[3]
Od veřejně prospěšného účelu je třeba odlišovat účel dobročinný, který je v určitých aspektech dosti podobný. Tyto nicméně nelze zaměňovat a je třeba vždy posuzovat konkrétní vymezení daného účelu. Přestože se veřejně prospěšný účel vyznačuje všeobecnou podporou obecného blaha a dobročinný účel limitací na určité okruhy osob určených jednotlivě (skupinově, druhově), lze se ztotožnit s právním názorem prof. Ronovské, že i na okruh dobročinných účelů lze z určitého hlediska hledět i jako na veřejně prospěšné – prospěšné obecnému blahu. [5][4]
Nadace
Nadace je právnickou osobou, jejíž účel je zákonem omezen. Občanský zákoník stanovuje některé účely, pro které nadaci založit nelze, přičemž tento zákaz se vztahuje na účely:
- podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti; a
- dosahování výlučně výdělečných cílů.
Naproti tomu, nadaci lze založit za účelem hospodářsky nebo společensky užitečným, veřejně prospěšným a dobročinným, přičemž o veřejně prospěšný účel se jedná tehdy, spočívá-li v podpoře obecného blaha.[6]
Zvolený účel má nadace povinnost do budoucna respektovat ve vztahu k její hlavní činnosti. V rámci těchto účelů může nadace vyvíjet podnikatelskou činnost, avšak pouze za předpokladu, že (i) podnikatelská činnost je vedlejší činností sloužící k podpoře té hlavní, (ii) všechny takto získané prostředky vynakládá na podporu hlavní činnosti a (iii) nadační listina takovou vedlejší činnost neomezuje či nezakazuje.
Obecně musí nadace nakládat se svým majetkem v souladu s nadační listinou a statutem. Je-li nadace veřejně prospěšná, vztahují se na ni určitá zákonná omezení jako například, že majetek tvořící nadační jistinu nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu anebo limitace v případě zcizení majetku.Odlišností je dále povinnost zveřejňovat výroční zprávu do třiceti dnů od jejího schválení správní radou ve veřejném rejstříku.Nelze opomenout ani odlišnost a zvláštní požadavky v případě změny účelu nadace, kdy u veřejně prospěšné nadace je možné změnit účel soudem na dobročinný pouze, je-li pro to zvlášť závažný důvod a nadační listina to nevylučuje.[9][8][7]
Veřejně prospěšná nadace má svá specifika i z daňového pohledu. Zákon o daních z příjmůstanovuje jistá daňová zvýhodnění pro tzv. veřejně prospěšné poplatníky, kterými se rozumí poplatníci (vyjma těch uvedených v § 17a odst. 2 zákona o daních z příjmů) vykonávající v rámci své hlavní činnosti činnost, která není podnikáním. Veřejně prospěšný poplatník může za určitých podmínek dosáhnout snížení základu daně anebo osvobození od daně z příjmů z výnosů z majetku vloženého do nadační jistiny nebo z příjmů jeho prodeje za podmínky, že tento příjem slouží pouze k účelu, pro nějž byla nadace zřízena, a nejde o příjem použitý nadací v rozporu se zákonem. [14][13][12][11][10]
Nadační fond
Založení nadačního fondu je možné obecně pro účel užitečný společensky nebo hospodářsky.Nadační fond je chápán jako právnická osoba odlišná od nadace, jejíž právní úprava se na nadační fond zásadně nepoužije. Dosavadní judikatura jednoznačně vyloučila její subsidiární použití, avšak připouští ve výjimečných případech k ustanovením o nadacích analogii, jejíž aplikace se nesmí příčit smyslu a účelu právní úpravy nadačních fondů; analogie by měla být ve smyslu závěrů Nejvyššího soudu možná mj. v případě změny účelu nadačního fondu, která by byla obdobná jako u nadací. [16][15]
Nadační fond se však řídí vlastní úpravou, na kterou se vztahují i obecná ustanovení o právnických osobách (viz výše citovaný § 146 občanského zákoníku), a tedy lze jej založit i za účelem veřejně prospěšným.
Ve vztahu k majetku nadačního fondu, ten na rozdíl od nadace nemusí splňovat předpoklad tzv. trvalého přínosu. Stejně tak jako u majetku nadace tvořícího nadační jistinu, majetek nadačního fondu nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu, kdy takové právní jednání je zákonem sankcionováno nicotností; to však platí i pro jiné než veřejně prospěšné nadační fondy. Oproti nadacím však lze majetek nadačního fondu zcizit, je-li to v souladu s účelem nadačního fondu, nebo jej lze využít k investování za předpokladu splnění kritéria obezřetnosti. Na nadační fond se taktéž nevztahuje vytváření nadační jistiny a nadačního kapitálua povinnost vytvářet a zveřejňovat výroční zprávy o majetku.[19][18][17]
K podnikání nadačního fondu sice právní úprava výslovně nestanovuje konkrétní limity jako u nadací, nicméně z litery občanského zákoníku, jakož i z důvodové zprávy, plyne, že podnikání by nemělo být hlavním účelem nadačního fondu.[20]
Stejně tak jako v případě nadace, i nadační fond může být veřejně prospěšným poplatníkem a jako takový může využít možnosti snížení základu daně ve smyslu zákona o daních z příjmů. Z daňového hlediska nadační fond oproti nadacím nemůže využít možnosti osvobození od daně, neboť zákon o daních z příjmů hovoří v § 19 pouze o nadacích a nadační fond nezmiňuje. Nicméně možnost snížení základu daně jako veřejně prospěšný poplatník má s nadací společnou. [21]
Svěřenský fond
Svěřenský fond může být zakládán za účelem soukromým anebo veřejně prospěšným, nicméně veřejně prospěšný účel je typický a častěji využívaný především u nadací a nadačních fondů. Stejně tak jako u nadací, je účel svěřenského fondu právní úpravou limitován.[23][22]
Rovněž není umožněna pluralita účelů (nemůže být formulováno více účelů než jeden, resp. že účel nemůže být formulován jako alternativní nebo smíšený, tj. účel veřejný nebo soukromý, resp. zčásti veřejný a zčásti soukromý).[24]
Do občanského zákoníku bylo výslovně zakotveno pravidlo spočívající v tom, že hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu(majetek vložený může vytvářet zisk např. ve formě dividend nebo nájemného, nicméně musí být vynakládán na účel uvedený ve statutu). Vhodné vymezení (případná konkretizace) účelu je zásadní, neboť je-li dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné, může dojít ke zrušení svěřenského fondu soudem, případně (pouze u veřejně prospěšného svěřenského fondu) ke změně a nahrazení účelu soudem.[26][25]
Obecně ve smyslu úvodního výkladu k § 146 občanského zákoníku by vyčleněný majetek měl pocházet z poctivých zdrojů a být využíván k veřejně prospěšnému účelu (kulturnímu, vzdělávacímu, vědeckému, humanitárnímu či jinak filantropickému atp.).
V otázce majetku ve spojení s daňovou problematikou naplňuje svěřenský fond s veřejně prospěšným účelem definici veřejně prospěšného poplatníka ve smyslu zákona o daních z příjmů a může tak využít určitých daňových výhod. U veřejně prospěšných poplatníků např. nejsou předmětem daně příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší. Dále může být zproštěn povinnosti podat daňové přiznání, má-li pouze příjmy, jež nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.[27]
Závěr
Veřejně prospěšný účel má ve vztahu ke správě majetku svá určitá specifika, která se mohou lišit v závislosti na konkrétní entitě a okruhu osob, které mají být z majetku podporovány.
U nadačních fondů je možno vnímat větší volnost při nakládání s majetkem oproti nadacím, které se dají obecně považovat za entitu více svázanou zákonnými regulativy (např. povinná nadační jistina a zveřejňování výročních zpráv o majetku). Svěřenské fondy jsou pak kategorií entity sui generis, jejichž účel je zákonem limitován obdobně jako u nadací, avšak bez dalších zákonných regulativů.
Je nezbytné, aby zakladatel při volbě entity správy majetku vždy vhodným způsobem vydefinoval hlavní účel v souladu se zákonem tak, aby o něm nebyly pochybnosti (neumožnoval výklad ohledně překrývání veřejně prospěšného a soukromého účelu), a byl tak způsobilý naplňovat úmysl zakladatele a smysl využití konkrétní zvolené entity. Současně je nezbytné vzít v potaz odlišnosti jednotlivých entit spojených s tímto účelem v průběhu etap jejich existence, ať již z pohledu právních či daňových konsekvencí.
Srov. PIHERA, Vlastimil a Kateřina RONOVSKÁ. Fundační principy a hranice jejich flexibility. K otázce možnosti dodatečných změn podmínek fungování svěřenských fondů a fundací. Právník. Praha: AV ČR, Ústav státu a práva, 2018, roč. 157, č. 9, s. 705-722. ISSN 0231-6625.[1]
Srov. § 306 odst. 1, věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).[2]
Důvodová zpráva k občanskému zákoníku, k § 146.[3]
Srov. CSACH, Kristián a HAVEL, Bohumil. Mezigenerační nástupnictví v podnikání. Praha: Wolters Kluwer, 2024, s. 185-194. ISBN 978-80-286-0128-7.[4]
LAVICKÝ, Petr, a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1094.[5]
Srov. § 306 odst. 1 občanského zákoníku.[6]
Srov. § 339 odst. 2 občanského zákoníku.[7]
Srov. § 360 odst. 1 občanského zákoníku.[8]
Srov. § 324 občanského zákoníku.[9]
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).[10]
Tzv. rodinné fundace, které podle svého zakladatelského jednání či faktické činnosti slouží či směřují k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.[11]
Srov. § 17a odst. 1 zákona o daních z příjmů.[12]
Srov. § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů.[13]
Srov. § 19 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů.[14]
Srov. § 394 odst. 1 občanského zákoníku.[15]
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3225/2016.[16]
Srov. § 398 odst. 1 občanského zákoníku.[17]
Srov. § 398 odst. 2 občanského zákoníku.[18]
Srov. § 398 odst. 3 občanského zákoníku.[19]
Důvodová zpráva k občanskému zákoníku k § 394-401.[20]
Srov. § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů.[21]
Srov. § 1449 odst. 1 občanského zákoníku.[22]
Srov. PIHERA, Vlastimil a Kateřina RONOVSKÁ. Svěřenské fondy a fundace: k desátému výročí nového občanského zákoníku. Dostupné na: https://is.muni.cz/el/law/jaro2025/MV816K/10_let_zivota_fundaci_a_sverenskych_fondu_sbornik_final1.pdf.[23]
Srov. KOCÍ Miloš in ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer (k § 1449).[24]
Srov. § 1449 odst. 3 občanského zákoníku.[25]
Srov. § 1469 odst. 1 občanského zákoníku.[26]
§ 38mb zákona o daních z příjmů.[27]
Diskuze k článku ()