Stavba na pozemku bez titulu
Spolu s příchodem nového občanského zákoníku se do českého práva opětovně zavedla zásada superficies solo cedit. V důsledku toho by se stavby měly stát součástmi pozemků, na nichž se stavby nacházejí. Avšak není tomu tak vždy a pozemek i stavba na něm se nacházející mohou být samostatné věci.
Ze soukromoprávního hlediska je nutné, aby vlastník stavby měl oprávnění užívat pozemek za účelem umístění stavby. Takovým titulem bývá zejména věcné břemeno (služebnost), právo stavby nebo nájemní smlouva. V případě, že je takovým titulem nájemní smlouva, tedy časově omezený titul, je po jejím ukončení vlastník stavby povinen stavbu odstranit. Neodstraní-li vlastník takovou stavbu, je vlastník pozemku oprávněn se domáhat od vlastníka stavby vydání pozemku, který je umístěním stavby neprávem zadržován (§ 1040 občanského zákoníku).
V případě, že stavba i pozemek jsou ve vlastnictví stejné osoby, vychází oprávnění k umístění stavby přímo z vlastnického práva k pozemku, přičemž stavebník umísťuje stavbu na základě časově neomezeného titulu. Pokud vlastník stavby převede nebo jiným způsobem pozbyde vlastnické právo k pozemku, který se nachází pod stavbou, je nutné, aby si zajistil oprávnění užívat pozemek pro účely umístění stavby. V případě, že si stavebník takové oprávnění nezajistí, vzniká vlastníkovi pozemku právo na vydání bezdůvodného obohacení od vlastníka stavby z titulu užívání pozemku dotčeného stavbou bez právního titulu, nicméně vlastník pozemku není oprávněn se úspěšně domoci vydání pozemku, resp. odstranění stavby, neboť stavebník zřídil stavbu na základě časově neomezeného práva (Usnesení NS ČR 22 Cdo 746/2007).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
