Stavba na pozemku bez titulu
Spolu s příchodem nového občanského zákoníku se do českého práva opětovně zavedla zásada superficies solo cedit. V důsledku toho by se stavby měly stát součástmi pozemků, na nichž se stavby nacházejí. Avšak není tomu tak vždy a pozemek i stavba na něm se nacházející mohou být samostatné věci.
Ze soukromoprávního hlediska je nutné, aby vlastník stavby měl oprávnění užívat pozemek za účelem umístění stavby. Takovým titulem bývá zejména věcné břemeno (služebnost), právo stavby nebo nájemní smlouva. V případě, že je takovým titulem nájemní smlouva, tedy časově omezený titul, je po jejím ukončení vlastník stavby povinen stavbu odstranit. Neodstraní-li vlastník takovou stavbu, je vlastník pozemku oprávněn se domáhat od vlastníka stavby vydání pozemku, který je umístěním stavby neprávem zadržován (§ 1040 občanského zákoníku).
V případě, že stavba i pozemek jsou ve vlastnictví stejné osoby, vychází oprávnění k umístění stavby přímo z vlastnického práva k pozemku, přičemž stavebník umísťuje stavbu na základě časově neomezeného titulu. Pokud vlastník stavby převede nebo jiným způsobem pozbyde vlastnické právo k pozemku, který se nachází pod stavbou, je nutné, aby si zajistil oprávnění užívat pozemek pro účely umístění stavby. V případě, že si stavebník takové oprávnění nezajistí, vzniká vlastníkovi pozemku právo na vydání bezdůvodného obohacení od vlastníka stavby z titulu užívání pozemku dotčeného stavbou bez právního titulu, nicméně vlastník pozemku není oprávněn se úspěšně domoci vydání pozemku, resp. odstranění stavby, neboť stavebník zřídil stavbu na základě časově neomezeného práva (Usnesení NS ČR 22 Cdo 746/2007).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
