Stavba na pozemku bez titulu
Spolu s příchodem nového občanského zákoníku se do českého práva opětovně zavedla zásada superficies solo cedit. V důsledku toho by se stavby měly stát součástmi pozemků, na nichž se stavby nacházejí. Avšak není tomu tak vždy a pozemek i stavba na něm se nacházející mohou být samostatné věci.
Ze soukromoprávního hlediska je nutné, aby vlastník stavby měl oprávnění užívat pozemek za účelem umístění stavby. Takovým titulem bývá zejména věcné břemeno (služebnost), právo stavby nebo nájemní smlouva. V případě, že je takovým titulem nájemní smlouva, tedy časově omezený titul, je po jejím ukončení vlastník stavby povinen stavbu odstranit. Neodstraní-li vlastník takovou stavbu, je vlastník pozemku oprávněn se domáhat od vlastníka stavby vydání pozemku, který je umístěním stavby neprávem zadržován (§ 1040 občanského zákoníku).
V případě, že stavba i pozemek jsou ve vlastnictví stejné osoby, vychází oprávnění k umístění stavby přímo z vlastnického práva k pozemku, přičemž stavebník umísťuje stavbu na základě časově neomezeného titulu. Pokud vlastník stavby převede nebo jiným způsobem pozbyde vlastnické právo k pozemku, který se nachází pod stavbou, je nutné, aby si zajistil oprávnění užívat pozemek pro účely umístění stavby. V případě, že si stavebník takové oprávnění nezajistí, vzniká vlastníkovi pozemku právo na vydání bezdůvodného obohacení od vlastníka stavby z titulu užívání pozemku dotčeného stavbou bez právního titulu, nicméně vlastník pozemku není oprávněn se úspěšně domoci vydání pozemku, resp. odstranění stavby, neboť stavebník zřídil stavbu na základě časově neomezeného práva (Usnesení NS ČR 22 Cdo 746/2007).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
