Ochrana tvůrčí činnosti se totiž poskytuje právě prostřednictvím systému duševního vlastnictví, do kterého je zahrnuta hlavně ochrana autorského práva, práv s ním souvisejícím a ochrana průmyslových práv (zejména patenty, ochranné známky, průmyslové vzory).
Světový den knihy a autorského práva
V případě Světového dne knihy a autorského práva se nejedná o datum náhodně vybrané, ale pro literaturu velmi symbolické. Tohoto dne roku 1616 totiž zemřeli světově významní spisovatelé jako William Shakespeare, Miguel de Cervantes y Saavedra nebo Inca Garcilaso de la Vega. Je to také datum narození a úmrtí dalších vynikajících autorů, mezi něž patří Vladimir Nabokov či Manuel Mejía Vallejo. Přestože původní myšlenka svátku pochází z Katalánska, slaví se nyní významný den ve více než sto zemích světa.
Jak již bylo zmíněno, autorské právo náleží spolu s právy s ním souvisejícími mezi práva duševního vlastnictví. Základním právním předpisem je autorský zákon, tedy zákon č. 121/2000 Sb., který je zvláštním zákonem k občanskému zákoníku. První autorské zákony byly v anglosaském světě přijaty již v průběhu osmnáctého století. Šlo v nich zejména o omezení nekontrolovaného šíření autorových děl bez jeho souhlasu. Zároveň ale bylo třeba, aby i autorská ochrana měla své meze, protože je jak v autorově, tak v celospolečenském zájmu, aby se díla stala součástí veřejného povědomí.
Americký Kongres již v roce 1790 nastavil dobu trvání autorskoprávní ochrany na čtrnáct let s tím, že pokud byl autor stále naživu, mohl požádat o prodloužení o dalších čtrnáct let, a to pouze jednou.[1] Poté se dílo stalo volným a kdokoli s ním mohl nakládat podle svého uvážení. Později se však tato doba prodlužovala a nyní jsou ve většině zemí díla chráněna mnohém déle. Konkrétně v České republice je v autorském zákoně trvání majetkových práv k autorským dílům stanoveno na celou dobu autorova života plus dalších sedmdesát let.
Světový den knihy a autorského práva má za cíl nejen připomínat důležitost autorské ochrany, ale také povzbudit každého, aby objevil radost a požitek z četby, především pak vzbudit zájem u mladých lidí. Důvodem k vyhlášení mezinárodního dne bylo také zdůraznění role knih ve světě jakožto důležitého prostředníka, a to zejména mezi historií a současností, generacemi a kulturami.
Při této příležitosti se také UNESCO v roce 2000 rozhodlo každý rok ustanovit World Book Capital, tedy světové hlavní město literatury.
Hlavní město volí zástupci třech mezinárodních organizací, které zastupují nejdůležitější sektory knižního průmyslu – vydavatelství, knihkupectví a knihovny. Tento titul je konkrétnímu městu symbolicky dán právě na Světový den knihy a autorského práva a mohou ho používat po celý rok.
Pro rok 2019 bylo zvoleno Šardžá ve Spojených arabských emirátech, ode dneška, tedy 23. dubna ho na pozici střídá malajské Kuala Lumpur. V roce 2021 se pak titulem bude moci celý rok pyšnit gruzijské Tbilisi.[2]
Světový den duševního vlastnictví
Každoročně si pak 26. dubna v členských státech Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) připomeneme Světový den duševního vlastnictví. Tohoto dne v roce 1970 vstoupila v platnost Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví schválená na diplomatické konferenci ve Stockholmu v létě roku 1967.
Mezinárodní úřad této organizace vznikl na popud Spojených mezinárodních úřadů duševního vlastnictví, které byly zřízeny již v roce 1893 ke správě několika platných mezinárodních úmluv, které se duševního vlastnictví týkaly (Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883, Bernská úmluva na ochranu literárních a uměleckých děl z roku 1886 a Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek z roku 1891).[3]
Duševním vlastnictvím se označují práva, která vznikla lidskou duševní činností. Tato práva dělíme na již zmiňované autorské právo, které se zabývá ochranou autorských a uměleckých děl, a na právo k průmyslovému vlastnictví, které označuje duševní činnosti v ekonomické oblasti, tedy vynálezy, průmyslové vzory nebo ochranné známky. Vlastník duševního vlastnictví může další osobě poskytnout práva k nakládání s dušením vlastnictvím prostřednictvím licence. Hodnota práv k duševnímu vlastnictví je většinou hůře určitelná než u hmotného majetku, závisí zde zejména na míře využitelnosti pro jedince či společnost.
Dnes spravuje WIPO/OMPI v oblasti práv k duševnímu vlastnictví 23 různých mezinárodních dokumentů a je specializovanou odbornou organizací v OSN, určenou ke koordinaci mezinárodně právní ochrany duševního vlastnictví. Organizace sdružuje 193 států světa a bývalé Československo se k organizaci přidalo hned od jejího vzniku, samostatná Česká republika je členem organizace od 1. ledna 1993.[4]
Závěr
Ochrana autorského práva stejně jako ostatních práv duševního vlastnictví nabývá stále větší důležitosti v souvislosti s používáním internetu. I zde totiž samozřejmě platí ochrana duševního vlastnictví. Kromě přijetí nejrůznějších opatření v legislativní oblasti je ale zejména důležité, abychom ve společnosti dosáhli stavu, kdy je duševní vlastnictví respektováno a automaticky dodržováno. K tomu slouží aktivní kampaně, které jsou pořádány právě v rámci těchto svátků a které zároveň upozorňují na problematiku porušování autorských a průmyslových práv. Je tedy důležité si každý rok oba tyto dny připomínat.
[1] https://www.copyright.gov/about/1790-copyright-act.html
[2] https://en.unesco.org/world-book-capital-city-2020
Diskuze k článku ()