Vindicia: průměrné odškodnění za dopravní nehodu vzrostlo na 927 345 korun, je ale třeba znát svá práva
Česká policie za prvních pět měsíců letošního roku vyšetřovala 39 205 bouraček, které si vyžádaly 569 těžce zraněných a 182 úmrtí.
Průměrná kompenzace pro poškozené po dopravních nehodách meziročně vzrostla o 34 tisíc korun, loni se vyšplhala na částku 927 345 korun. Vyplývá to ze statistik společnosti Vindicia, která se na odškodnění po dopravních nehodách specializuje. Podle jejích expertů je povědomí o nárocích na kompenzaci mezi lidmi stále nízké, Češi tak často získají jen zlomek částky, na kterou mají právo.
Počet nehod v letech 2020 a 2021 odrážel utlumení provozu, které způsobila epidemie covid 19. V meziročním srovnání tak letošní Statistiky nehodovosti Policie ČR vyznívají o poznání hůře: počet nehod stoupl téměř o 9 procent, počet usmrcených osob dokonce o 17 procent. Mírně však vzrostla také výše kompenzace za následky nehod, a to o 3,8 procent. „Navýšení odškodnění je dáno především tím, že je navázáno na české mzdy. Hodnota jednoho bodu je totiž setinou průměrné české mzdy ve třetím čtvrtletí předchozího roku. Čím vážnější zranění a jeho následky jsou, tím více body je odhodnoceno,“ vysvětluje Tomáš Beck, odborník na odškodnění společnosti Vindicia.
Podle jeho slov většina Čechů stále netuší, na co mají po nehodě právo, své nároky nepřihlašují a spokojí se s třetinou kompenzace, která by jim měla náležet. „Mnoho našich klientů se na začátku domnívalo, že odškodnění je shodné s bolestným. To je však pouze součást celkové částky a odráží bezprostřední následky, jako je léčení, pobyt v nemocnici a uzdravování. Kromě toho si lidé mohou nárokovat ušlý plat či kompenzaci cest rodiny, která zraněného navštěvovala v lékařském zařízení. Finální částka by měla reflektovat třeba i splátky hypotéky či skutečnost, že druhý partner musel na čas přestat pracovat, protože celá starost o domácnost náhle spočívala na něm,“ doplňuje Beck. Češi jsou pak nezřídka překvapeni skutečností, že jejich představa o výši odškodnění je v realitě výrazně překonána a z několika desítek tisíc se může vyšplhat na statisíce korun.
Nejvyšší část odškodnění pak zpravidla činí kompenzace ztížení společenského uplatnění, která zohledňuje, jak velké dopady měla nehoda na další život poškozeného. Zde se berou v úvahu nejen následky typu slepoty či kulhání, ale například i skutečnost, že musel aktivní sportovec značně omezit své koníčky.
Lidé po nehodě dělají chyby, které jim kompenzaci sníží i o desítky tisíc
Dopravní nehoda je stresující situace sama o sobě, natož když ji provází těžké zranění. Jak účastníci, tak i blízcí mají většinou na zřeteli hlavně co nejmenší dopady na zdraví. Jenže právě kroky učiněné v prvních chvílích po bouračce mohou mít na odškodnění zásadní vliv. „Pokud to tedy jen trochu jde, snažte se celou scénu zdokumentovat. Stačí vám na to mobilní telefon. Pár fotografií či video pomohou doložit, jak se nehoda stala. Jedná se o pádný argument pro případ, že bude protistrana své zavinění popírat. Stejně tak jsou cenné i vlastní záznamy výpovědí případných svědků,“ radí Beck. Nabádá, aby poškození nasnímali i menší zranění, jako jsou oděrky, šrámy či modřiny. Měli by rovněž trvat na tom, aby bylo vše zaznamenáno do lékařské zprávy a ta jasně uváděla, že k úrazům došlo v souvislosti s nehodou.
Jakmile se stane dopravní nehoda, jsou následky placeny ze strany pojišťovny viníka. Je třeba, aby samotnou nehodu i veškeré její účastníky potvrdila policie. Pojišťovně se pak vše hlásí postupně, přičemž promlčení je až 3 roky od vzniku úrazu. To spousta lidí netuší a dokonce se domnívá, že jde spíše o pár měsíců.
Čechy také snadno matou některá smluvní ustanovení, která mají zahrnuta v osobních pojistkách. U těch je vše zahrnuto v podmínkách, které se vyplatí důkladně prostudovat. Obsahují totiž některé postupy, u nichž je pojišťovna nekompromisní a jejich nedodržení může znamenat velkou komplikaci s vyplacením plnění. Jedná se například o povinnost nahlásit nehodu do tří dní.
To z logiky věci nemohl splnit řidič, který srazil divočáka a vážně se zranil_. „Podařilo se mu doplazit do místní hájovny, kde muži zavolali sanitku. Následoval převoz do nemocnice a několik operací, takže logicky nemohl nehodu sám nahlásit. Pojišťovna následně tvrdila, že mu ze životní pojistky právě z tohoto důvodu nic nezaplatí. Poškozený se s tím původně spokojil, až po dvou letech začal případ řešit s námi. Původní postup pojišťovny se nám podařilo zpochybnit jen díky tomu, že pravidlo o nahlášení nehody bylo obsaženo až v nových podmínkách pojistky, v době, kdy boural, je ve smlouvě neměl. Pomohlo i svědectví hajného. Odškodnění pro řidiče nakonec přesáhlo 4 miliony korun,“_ shrnuje Beck z Vindicia. Důsledně proto doporučuje podmínky pojistek prostudovat a přesně se jich držet.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.



