„Work–life balance“ směrnice EU prodlouží otcovskou dovolenou a zvýší rodičovský příspěvek
Členské státy EU mají povinnost do 2. srpna 2022 implementovat Směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Jak jsme na tom u nás?
Rada EU dne 12. června 2019 schválila směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujích osob (tzv. Work-life balance směrnice). Obecným cílem této směrnice je zajistit uplatňování zásady rovnosti příležitostí mezi ženami a muži na trhu práce a rovného zacházení na pracovišti. Směrnice by tak měla přispět ke zvýšení účasti žen na trhu práce, k motivaci otců se co nejdříve zapojit do péče o dítě i o domácnost, k využívání pracovního volna z rodinných důvodů nebo využívání pružného uspořádání práce.
Hlavními prvky směrnice jsou:
-
otcovská dovolená – 10 pracovních dní připadající na období okolo narození dítěte,
-
rodičovská dovolená – individuální právo na 4 měsíce rodičovské dovolené, z nichž 2 měsíce jsou placené a mezi rodiči nepřenosné,
-
pečovatelská dovolená – pečující osoby budou mít nárok min. na 5 pracovních dní volna ročně,
-
pružné uspořádání práce – pečující osoby a zaměstnanci s dětmi do 8 let mohou požadovat flexibilní rozvržení pracovní doby a vykonávat práci na dálku včetně práce z domova.
Stávající právní úprava v ČR většinu nástrojů, které zavádí směrnice, již obsahuje. Z ustanovení směrnice se tak české právní úpravy dotkne zejména prodloužení otcovké dovolené z 5 na 10 pracovních dní, možnost rodičů s dětmi do 8 let a pečujících osob po zaměstnavateli požadovat home office či návrat k delší pracovní době po dřívější změně na kratší pracovní dobu. V závislosti na implementaci směrnice pak může dojít i ke zvýšení rodičovského příspěvku.
Zda tato směrnice přispěje obecně k lepšímu sladění pracovního a osobního života rodičů a pečujících osob bude ve velké míře záležet na tom, jak k její implementaci přistoupí jednotlivé členské státy.
Zdroj: BNT journal
Směrnice EP a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU, tisková zpráva k této směrnici
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Další články
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
