Aplikační problémy zákona o obchodních korporacích Zdroj: vlastní

Aplikační problémy zákona o obchodních korporacích

Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit na základní otázky týkající se různých druhů akcií a podílů a s tím související posuny v korporačním právu. Od roku 2014 není v korporačním právu patrně žádné jiné téma či institut, který by prošel radikálnějším vývojem, a to především názorovým. Došlo k obrovskému posunu v nahlížení na možnosti, jakým způsobem lze vytvářet různé druhy podílu a akcií.

JUDr. Jan Lasák, LL.M.

Advokát

JUDr. Jan Lasák, LL.M.

Advokát

Dnes je tendence velmi liberální. Z hlediska právní úpravy zde patrně není žádný jiný institut, který by více přispěl k velkému rozvoji start-upů v rámci internetové sféry. Start-upy se samozřejmě rozvíjejí díky boomu ekonomiky a rozvoji informačních technologií. Sám ze své praxe ale mohu říci, že různé druhy podílů a akcií v mnoha případech usnadnily vstupy investorů do start-upů. Domnívám se, že právě to, že máme různé druhy podílů a akcií, je jedním z aspektů, proč u nás dochází k boomu start-upové scény.

Všichni víme, že právní úprava zná různé druhy podílů a akcií. Prvním tématem, které vzniká, je, kdy ve své společnosti vytvoříte zvláštní druh podílu nebo zvláštní druh akcie? Případy jsou totiž daleko širší, než bychom sami čekali. Problém nastává v akciové společnosti, neboť změna akcie má dva důsledky:

  1. změna akcie je účinná až zápisem do obchodního rejstříku,
  2. akcionáři, kteří se změnou nevyslovili souhlas, mají odkupové právo, tedy právo žádat odkup svých akcií.

Tyto důsledky by nebyly tak problematické, bylo-li by postaveno najisto, kdy dochází k vytvoření zvláštního druhu akcie nebo zvláštního druhu podílu.

V teorii se objevují dva přístupy:

1. princip odchylky

Tento princip říká, že zvláštní druh akcie je vytvořen ve chvíli, kdy ve společnosti máme například dva druhy akcií, tj. akcii typu A a akcii typu B, přičemž s každým typem akcií jsou spojena rozdílná práva.

2. princip reference

Princip reference nastává, jakmile se ve stanovách odchýlíte od dispozitivní právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních korporacích. Může to být například změna splatnosti dividendy. K tomuto principu se přiklánějí zejména soudci, kteří říkají, že pak se nejedná o kmenové akcie, ale zvláštní druh akcií. A může se tak stát klidně pro všechny akcionáře. Důsledkem je, že akcionáři, kteří se změnou stanov nesouhlasili, mají právo na odkup akcií. Změna je účinná až zápisem do obchodního rejstříku, tedy konstitutivní. Mohu říci, že 99 % společností to nedělá. V praxi vidím řadu společností, které sice změnily stanovy, dotkly se tak práv akcionářů, ale neprovedly změnu v obchodním rejstříku. Důsledkem je, že stanovy ve skutečnosti nezměnily.

Tvoříme-li si různé druhy akcií, musí to být uvedeno v obchodním rejstříku. Mé praktické doporučení při zápisu do obchodního rejstříku – vždy uveďte, že jste změnili druh akcie tak, že máte akcie typu A a typu B s tím, že práva a povinnosti jsou upraveny například v čl. 10 stanov ve znění ze dne xy. Je to důležité proto, že při změně stanov se často nemění příslušný článek a vy pak nemáte důvod měnit zápis v obchodním rejstříku. Jenže nezměníte-li zápis v obchodním rejstříku po změně práv spojených s akciemi, pak je to jako by ke změně nedošlo. Mohu říci, že opět 99 % společností, které mají různé druhy akcií nebo změnily práva spojená s akciemi, to nemají v obchodním rejstříku správně.

Jakým způsobem lze vytvářet různé druhy akcií?

Položme si tři okruhy otázek:

1. Jakým způsobem lze modifikovat práva spojená s akcií či podílem?

Jedná se například o případ Facebooku a Googlu. Jsou zde zakladatelské akcie, se kterými je spojeno milion hlasů, a vedle toho jsou vedlejší akcie, které se obchodují na burze, s kterými je spojen například jen 1 hlas. Mark Zuckerberg si tak zachovává kontrolu nad společností, ačkoli nevlastní většinu základního kapitálu společnosti. To jsou duální struktury, které takto mohou vznikat i u nás právě modifikací práv a povinností spojených s akcií. Mohu tedy říci, že s jedním podílem, na který připadá vklad 10 000 Kč, je spojeno 100 hlasů, a s druhým podílem je spojen 1 hlas. Duální struktury v České republice tedy mohou být vytvořeny.

Jsou zde ale určité limity. Často slýchám od soudců, že pokud je limit 1:10, nebudou to přezkoumávat. Pokud ale limit překročí 1:10, budou zkoumat, zda je důvod pro nastavení hlasů například 1:100, tedy proč na jednu akcii připadá 100 hlasů a na druhou akcii jen 1 hlas. Důvod duální struktury by pak zkoumali, a to s ohledem na § 212 občanského zákoníku, podle nějž korporace nesmí bezdůvodně zvýhodňovat nebo znevýhodňovat společníky nebo akcionáře.

Fungují tzv. automatické změny akcií a podílů. Založím tedy společnost, vydám akcie, a nastavím to tak, že s akcií typu A je spojeno 100 hlasů do konce roku 2020. Od 1. 1. 2021 je s ní spojen jen 1 hlas. Není potřeba na to svolávat valnou hromadu nebo měnit stanovy, neboť do akcie jsou změny zakomponovány automaticky. Je to praktické řešení, které funguje a posvětily jej i soudy. 

2. Mohu přidávat práva či povinnosti do akcií?

Jde o to, zda je možné do akcií přidávat nějaká zvláštní práva. Dříve jsem se učil, že to nebylo možné. Nově to ale možné je. Určitě lze přidat příplatkovou povinnost nebo právo na informace, tedy práva účastnická. Vzniká však otázka, zda do akcie lze přidat neúčastnická práva či povinnosti. Například zda já jako akcionář mohu dostat akcii, ve které bude inkorporováno právo parkovat na parkovišti společnosti. Podle původních výkladů to možné nebylo, protože by zde musela být spojitost s účastí ve společnosti. Názory se však posunuly, a tak je dnes možné dávat do akcií též práva neúčastnická. Motivací byla možná bytová společnost s ručením omezením, tedy společnost vlastnící bytový dům, přičemž společníci bydlí v domě a mají určité právo spojené s podílem, tedy právo bydlet v domě. I to byla motivace, která vedla soudce k připuštění možnosti dávat do akcie či podílu neúčastnická práva, například právě právo na bydlení v bytě společnosti. Je zde jediný hlavní limit – při přidání práva do akcie či podílu nesmí být obcházena pravidla pro rozdělování jiných vlastních zdrojů, tj. zisku. Budeme-li tedy mít bytové s.r.o., v jehož podílu bude spojeno právo na bydlení v bytě, nesmí tam společník bydlet zadarmo, neboť by tak byla obcházena pravidla pro rozdělování vlastních zdrojů.

S přidáváním souvisí otázka, zda mohou být do akcií přidávány povinnosti. U společnosti s ručením omezeným je to jasné, zde mohu do podílu přidávat jak práva, tak povinnosti. U akcií byly ještě v roce 2016 převažující názory, že u akcií to možné není. Avšak dnes již soudci i tuto variantu připouštějí. Je tedy možné napsat do stanov, že s akcií je spojena určitá majetková povinnost, typicky příplatková povinnost.

3. Mohu odebírat práva spojená s akciemi či podíly, například právo na dividendu či hlasovací práva?

Podle převažujících výkladů z roku 2015 nebylo možné vydávat akcie bez hlasovacího práva či bez práva na dividendu. V určitých případech je to ale přímo povoleno zákonem, například s prioritní akcií není ze zákona spojeno hlasovací právo. Zákon umožňuje zbavit akcionáře práva na likvidační zůstatek. Debatovalo se, zda je možné vydat podíl nebo akcii bez hlasovacího práva, aniž by se jednalo o prioritní akcii, resp. zda je možné vydat akcii bez práva na dividendu. Dnes je již názor takový, že je možné si pohrát s možnostmi, které nám právní úprava dává. Je tedy již možné vydat akcii bez práva na podíl na likvidačním zůstatku, na podíl na zisku nebo bez hlasovacího práva. Jediným limitem je, že každý podíl či akcie musí mít alespoň jedno z těchto práv, tj. v akcii musí být zachováno buď hlasovací právo nebo právo na likvidační zůstatek nebo podíl na zisku. Nebude-li tam ani jedno z těchto práv, pak se patrně nebude jednat o účastnický cenný papír, tedy o akcii.

Pokud jde o ostatní práva, je to složitější. Nesmí se totiž zasáhnout do kontrolních mechanismů týkajících se společnosti. Není proto možné vydat akcii či podíl, se kterým by nebylo spojeno právo účastnit se valné hromady. Zákon dále říká, že k zúžení práv kvalifikovaných akcionářů či společníků se nepřihlíží. Jedná se o výslovný zákaz modifikovat, tj. odebírat jejich práva. Nelze rovněž odebírat právo podávat návrhy či protinávrhy, právo na vysvětlení, právo podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady či akcionářskou žalobu. Jistě to souvisí s kontrolním mechanismem ve společnosti. Lze ale vydávat akcie bez práva na podíl na zisku, tj. na jiných vlastních zdrojích.

Touto cestou se udává současné praxe. V roce 2014 řada velkých českých společností začala vydávat akcie bez hlasovacích práv. Představte si ale, že by nebylo možné takové akcie vydat. Pak by s těmi akciemi najednou byla spojena hlasovací práva a mohlo by se stát, že vlastníci přijdou o kontrolu nad společností a tu by začali ovládat například zaměstnanci, kteří akcie dostali původně bez hlasovacích práv. Soudci se tehdy asi lekli, co by se mohlo stát, kdyby vydávání takových akcií znemožnili, a tak možnost vydávání akcie bez hlasovacích práv či bez práva na dividendu posvětili.


Kongres Právní prostor 2018

Ve dnech 24. a 25. dubna 2018 se v Seči u Chrudimi konal již 8. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad kongresem převzal předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský a Česká advokátní komora.

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.

kongres podíl akcie obchodní korporace Právní prostor 2018

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články