Další novela soutěžního zákona mění pravidla pro blacklisting
Dne 19. října 2016 nabude účinnosti zatím poslední novela[1] českého zákona o ochraně hospodářské soutěže.[2] Novela se týká hned několika oblastí – z části jde o formulační úpravy a uzákonění již existující praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), Novela nicméně přináší i některé zásadní změny přímo se dotýkající práv soutěžitelů.
Důležité změny
V oblasti povolování spojení Novela nově zavádí oprávnění ÚOHS formálně vyzvat účastníka k předložení dodatečných podkladů i v rámci zjednodušeného řízení, přičemž doba ode dne doručení výzvy do dne splnění povinnosti účastníkem se nezapočítává do základní lhůty, ve které má ÚOHS v takovém řízení rozhodnutí vydat. To sice může vést k jistému prodloužení délky zjednodušeného řízení nad rámec základní lhůty 20 dní, na straně druhé tak bude možné vyhnout se překlopení celého řízení do normálního režimu povolování, a tedy i prodloužení o celých 30 dní a povinnosti předložit plnou notifikaci.
V oblasti dozoru nad orgány veřejné správy dochází k vyjasnění možného narušení soutěže orgánem veřejné správy, na který má tato úprava dopadat. Za možné formy narušení soutěže jsou demonstrativně označeny (i) zvýhodnění určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů, (ii) vyloučení určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů (iii) či celkové vyloučení soutěže na určitém relevantním trhu. Nově je rovněž předvídána možnost existence ospravedlnitelných důvodů pro vytýkaný postup na straně orgánu veřejné správy. Novela také vyjasňuje, na které postupy orgánů veřejné správy se zákon neuplatní. Jde o situace, kdy je k dispozici jiný nástroj ke sjednání nápravy: správní rozhodnutí nebo jiné úkony podle správního či daňového řádu (tyto akty totiž podléhají správnímu přezkumu) a poskytování veřejné podpory, které podléhá speciální komplexní úpravě.
Novela zavádí možnost podání žaloby proti neohlášenému místnímu šetření. Podle důvodové zprávy se má jednat o reakci na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Delta pekárny,[3] a smyslem tohoto ustanovení je zajistit možnost bránit se u soudu krátce po místním šetření samostatnou zásahovou žalobou bez nutnosti čekat na rozhodnutí ve věci.
Novela nově zavádí diskreční pravomoc ÚOHS při rozhodování o zákazu účasti na veřejných zakázkách (tzv. blacklisting) účastníkům kartelů ve výběrových řízeních. Zatímco dříve byl ÚOHS povinen účastníkům takového jednání zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let uložit automaticky (s výjimkou úspěšných žadatelů o leniency program a účastníků narovnání), nově bude záležet na jeho správním uvážení, zda zákaz uloží a v jakém rozsahu (3 roky však zůstává maximum). Toto rozhodování má podléhat stejným principům jako úvahy o výši ukládané pokuty – ÚOHS tedy bude vycházet primárně ze závažnosti spáchaného deliktu. ÚOHS bude také vést veřejný rejstřík osob s uloženým zákazem plnění. Zajímavostí přitom je, že tato úprava byla do Novely včleněna na poslední chvíli v Poslanecké sněmovně ČR [4] a důvodová zpráva k Novele se o ní vůbec nezmiňuje. Přitom nabyla účinnosti dříve než ostatní Novelou zaváděné změny, a to spolu s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb.) již dne 1. října 2016.
Ostatní
Další změny se týkají spíše uzákonění dosavadních zvyklostí a upřesnění používané terminologie. V oblasti mezinárodní spolupráce Novela dává ÚOHS pravomoc poskytovat soutěžním úřadům z jiných států na vyžádání informace a podklady, které má k dispozici (např. s ohledem na vedená správní řízení), a to včetně informací obsahujících obchodní nebo jiné zákonem chráněné tajemství. Tato možnost je podmíněna uzavřením mezinárodní smlouvy a zajištěním náležité úrovně ochrany poskytovaných informací na straně přijímajícího státu. Úprava také výslovně zakotvuje právo účastníka řízení nebo jeho právního zástupce nahlížet po sdělení výhrad do těch částí spisu, které jsou chráněny obchodním tajemstvím, pokud představují důkazy pro rozhodnutí ve věci. Taková osoba musí být seznámena s následky porušení povinnosti mlčenlivosti a podepsat k tomu protokol. Novela dává dále ÚOHS pravomoc využívat při výkonu své působnosti osobní údaje z informačních systémů veřejné správy jako např. ze základního registru obyvatel. V oblasti spojování soutěžitelů došlo ke změně pojmosloví – místo nabytí podniku nově zákon pracuje s nabytím soutěžitele či jeho části.
[1] Zákon č. 293/2016 Sb. (dále jen „Novela“).
[2] Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ZOHS“).
[3] Viz náš Competition Flash reagující na tento rozsudek, dostupný na: http://www.havelholasek.cz/images/stories/publikace/competition_flash_cz_10_2014.pdf
[4] Viz pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=702&ct1=3.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


