Další novela soutěžního zákona mění pravidla pro blacklisting
Dne 19. října 2016 nabude účinnosti zatím poslední novela[1] českého zákona o ochraně hospodářské soutěže.[2] Novela se týká hned několika oblastí – z části jde o formulační úpravy a uzákonění již existující praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), Novela nicméně přináší i některé zásadní změny přímo se dotýkající práv soutěžitelů.
Důležité změny
V oblasti povolování spojení Novela nově zavádí oprávnění ÚOHS formálně vyzvat účastníka k předložení dodatečných podkladů i v rámci zjednodušeného řízení, přičemž doba ode dne doručení výzvy do dne splnění povinnosti účastníkem se nezapočítává do základní lhůty, ve které má ÚOHS v takovém řízení rozhodnutí vydat. To sice může vést k jistému prodloužení délky zjednodušeného řízení nad rámec základní lhůty 20 dní, na straně druhé tak bude možné vyhnout se překlopení celého řízení do normálního režimu povolování, a tedy i prodloužení o celých 30 dní a povinnosti předložit plnou notifikaci.
V oblasti dozoru nad orgány veřejné správy dochází k vyjasnění možného narušení soutěže orgánem veřejné správy, na který má tato úprava dopadat. Za možné formy narušení soutěže jsou demonstrativně označeny (i) zvýhodnění určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů, (ii) vyloučení určitého soutěžitele nebo skupiny soutěžitelů (iii) či celkové vyloučení soutěže na určitém relevantním trhu. Nově je rovněž předvídána možnost existence ospravedlnitelných důvodů pro vytýkaný postup na straně orgánu veřejné správy. Novela také vyjasňuje, na které postupy orgánů veřejné správy se zákon neuplatní. Jde o situace, kdy je k dispozici jiný nástroj ke sjednání nápravy: správní rozhodnutí nebo jiné úkony podle správního či daňového řádu (tyto akty totiž podléhají správnímu přezkumu) a poskytování veřejné podpory, které podléhá speciální komplexní úpravě.
Novela zavádí možnost podání žaloby proti neohlášenému místnímu šetření. Podle důvodové zprávy se má jednat o reakci na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Delta pekárny,[3] a smyslem tohoto ustanovení je zajistit možnost bránit se u soudu krátce po místním šetření samostatnou zásahovou žalobou bez nutnosti čekat na rozhodnutí ve věci.
Novela nově zavádí diskreční pravomoc ÚOHS při rozhodování o zákazu účasti na veřejných zakázkách (tzv. blacklisting) účastníkům kartelů ve výběrových řízeních. Zatímco dříve byl ÚOHS povinen účastníkům takového jednání zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let uložit automaticky (s výjimkou úspěšných žadatelů o leniency program a účastníků narovnání), nově bude záležet na jeho správním uvážení, zda zákaz uloží a v jakém rozsahu (3 roky však zůstává maximum). Toto rozhodování má podléhat stejným principům jako úvahy o výši ukládané pokuty – ÚOHS tedy bude vycházet primárně ze závažnosti spáchaného deliktu. ÚOHS bude také vést veřejný rejstřík osob s uloženým zákazem plnění. Zajímavostí přitom je, že tato úprava byla do Novely včleněna na poslední chvíli v Poslanecké sněmovně ČR [4] a důvodová zpráva k Novele se o ní vůbec nezmiňuje. Přitom nabyla účinnosti dříve než ostatní Novelou zaváděné změny, a to spolu s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb.) již dne 1. října 2016.
Ostatní
Další změny se týkají spíše uzákonění dosavadních zvyklostí a upřesnění používané terminologie. V oblasti mezinárodní spolupráce Novela dává ÚOHS pravomoc poskytovat soutěžním úřadům z jiných států na vyžádání informace a podklady, které má k dispozici (např. s ohledem na vedená správní řízení), a to včetně informací obsahujících obchodní nebo jiné zákonem chráněné tajemství. Tato možnost je podmíněna uzavřením mezinárodní smlouvy a zajištěním náležité úrovně ochrany poskytovaných informací na straně přijímajícího státu. Úprava také výslovně zakotvuje právo účastníka řízení nebo jeho právního zástupce nahlížet po sdělení výhrad do těch částí spisu, které jsou chráněny obchodním tajemstvím, pokud představují důkazy pro rozhodnutí ve věci. Taková osoba musí být seznámena s následky porušení povinnosti mlčenlivosti a podepsat k tomu protokol. Novela dává dále ÚOHS pravomoc využívat při výkonu své působnosti osobní údaje z informačních systémů veřejné správy jako např. ze základního registru obyvatel. V oblasti spojování soutěžitelů došlo ke změně pojmosloví – místo nabytí podniku nově zákon pracuje s nabytím soutěžitele či jeho části.
[1] Zákon č. 293/2016 Sb. (dále jen „Novela“).
[2] Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ZOHS“).
[3] Viz náš Competition Flash reagující na tento rozsudek, dostupný na: http://www.havelholasek.cz/images/stories/publikace/competition_flash_cz_10_2014.pdf
[4] Viz pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=7&ct=702&ct1=3.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
