Investiční arbitráže v roce 2017: rekordní počet případů
Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic (ICSID) nedávno zveřejnilo souhrnné statistiky ohledně počtu nových žalob investorů na státy. Za rok 2017 americký ICSID registruje rekordních 53 nových případů, čímž je potvrzena konstantní vzestupná tendence nových investičních sporů.
ICSID je mezinárodní arbitrážní instituce se sídlem v americkém Washingtonu, která byla založena roku 1966. ICSID se zabývá smírčím i rozhodčím řízením mezi státy, ve kterých byla realizována investice, a zahraničními právnickými či fyzickými osobami jako investory.
Státy východní Evropy a Střední Asie opět mezi nejčastěji žalovanými
Rok 2017 byl v počtu nových kauz těsně rekordní v celé historii instituce. Jde-li o statistiku za předchozí roky, tak v roce 2015 bylo zaznamenáno celkem 52 nových žalob a v roce 2016 ICSID registroval celkem 48 nových kauz.
Mezi nejčastěji žalovanými zeměmi za rok 2017 se již tradičně objevují země Střední Asie, které spolu se státy východní Evropy zaujímají v žebříčku nových případů ICSID za rok 2017 první místo, tvořící přes jednu třetinu všech žalovaných států vůbec (i v celkovém množství případů zaujímají tyto státy největší část, a to 26 %). Následují je státy Středního východu, severní Afriky, Subsaharské Afriky a jižní Ameriky, jak je vidět na níže přiloženém grafu. Země západní Evropy, které se v žebříčku v posledních letech objevovaly na prvních místech, a to především díky solárním žalobám proti Španělsku, ve statistice nových případů za rok 2017 figurují až na předposledním místě s 9 %.
Jedna žaloba proti České republice
V rámci ICSID byla za rok 2017 registrována také jedna kauza proti ČR, a to žaloba společností Pawlowski AG a Project Sever s.r.o. podle česko-švýcarské dohody o ochraně investic. Spor se týká pozemků v okrajové pražské části Benice, kde Pawlowského společnost plánovala velký developerský projekt. V roce 2010 magistrát hlavního města Prahy změnil pozemky na stavební, nicméně o dva roky později městská část Benice změnu napadla u soudu a uspěla, a tak se z lukrativních parcel staly znovu jen zemědělské pozemky. Pawlowského stavební projekt tak skončil dříve, než začal, nicméně je otázkou, zda rozhodci budou tuto změnu považovat za porušení mezinárodního práva. Arbitráž rozhodují jedni z nejzkušenějších rozhodců vůbec, a to za investora John Beechey a za stát Vaughan Lowe, oba Britové. Předsedou tribunálu je španělský rozhodce Juan Fernández-Armesto.
Co se týče oblastí, kterých se žaloby za rok 2017 u ICSID týkaly, tak v čele stojí žaloby z finančního sektoru, následovány žalobami z oblasti energetiky a žalobami z oblasti těžebního průmyslu. Je zde vidět jistý posun v rámci historických statistik ICSID. Dlouhodobou statistiku totiž vedou žaloby z těžebního průmyslu spolu se žalobami z oblasti energetiky.
Kdo vyhrává investiční arbitráže?
Ze statistik ICSID je samozřejmě možné zjistit řadu dalších informací, například o tom, kdo spory rozhoduje nebo jak jsou jednotliví žalobci úspěšní. Spory před ICSID tradičně rozhodují většinou arbitři ze států západní Evropy a Severní Ameriky, nejčastěji rozhodci pocházejí z Francie, Velké Británie, USA, Kanady a Švýcarska. Na přední pozice patří také rozhodci z Mexika a z Chile.
Z historických statistik ICSID vyplývá, že úspěšnost investorů v žalobách proti státům je v zásadě třetinová. V jedné třetině případů totiž kauza skončí dříve, než dojde k jakémukoliv rozhodnutí (např. smírem nebo nezaplacením poplatků za arbitráž), v jedné třetině rozhodci rozhodnou o své nepříslušnosti spor projednat nebo zamítnou všechny nároky investora, a v poslední třetině případů je pak investor částečně nebo zcela úspěšný.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




