Jak financovat firmu prostřednictvím dluhopisů
V poslední době u firem roste obliba korporátních dluhopisů jako dostupné cesty k získání financí. Ty jsou nabízeny čím dál více i začínajícími společnostmi a start-upy a je o ně značný zájem i ze strany investorů. Ve srovnání s výnosy dluhopisů vydávaných státem nebo jinými investičními příležitostmi je totiž jejich úrok často o poznání zajímavější.
Dluhopis je pro mnoho začínajících firem příhodnějším způsobem financování než třeba klasický podnikatelský úvěr. Další cesty jsou například crowdfunding nebo peer-to-peer půjčka.
Co je dluhopis a proč dluhopisy vydávat či do nich investovat
Dluhopis je cenný papír, se kterým je spojeno právo jeho vlastníka (v postavení podobnému věřiteli) na splacení určité dlužné částky ze strany toho, kdo cenný papír vydal (emitenta). Vlastníkem dluhopisu se stane ten, kdo jej tzv. upsal, nazývá se proto upisovatel. Vydáním dluhopisu (emisí) a jeho následným prodejem (úpisem) získává emitent finanční prostředky, aniž by uzavíral s upisovatelem smlouvu o úvěru. Oproti vydání akcií není s emisí dluhopisů spojen převod podílu na podnikání, které tak zůstává plně pod kontrolou podnikatele. Dluhopis může navíc vydat každý, nikoliv jen akciová společnost. Zároveň může vydání dluhopisu znamenat výhodnější způsob získání finančních prostředků než klasický úvěr, zejména u začínajících podnikatelů.
Pro zájemce o koupi dluhopisů představuje dluhopis dobrý způsob, jak zhodnotit své likvidní finanční prostředky. S dluhopisem je totiž spojeno nejen právo na splacení jeho hodnoty (jistiny), ale zpravidla i právo na úrokový výnos. Ten se obvykle pohybuje v řádu procent za rok. Výnos může být splácen jak postupně, tak i na konci celé investice při splacení jistiny.
Postup při vydání dluhopisů
1. Promyslete základní nastavení - počet, hodnotu, splatnost
Pokud se podnikatel rozhodne vydat dluhopisy, je zapotřebí splnit podmínky, které pro emisi stanovuje zákon o dluhopisech (zákon č. 190/2004 Sb.). Nejdříve je třeba rozhodnout o nastavení základních podmínek emise. Je na emitentovi, aby zvolil jmenovitou hodnotu každého dluhopisu, jejich počet, druh a formu, jakož i dobu jejich splatnosti. Aby zvýšil zájem investorů o koupi právě jeho dluhopisů, je dobré představit zájemcům projekt, který bude z finančních prostředků financován, a nabídnout zajímavý úrokový výnos. Ten nemusí být stanoven pouze fixně, lze zvolit i jiný způsob výpočtu. Vysoký nabízený úrok však obvykle pro investory znamená vyšší riziko návratnosti jejich investice.
2. Máte povinnost sepsat emisní podmínky nebo prospekt cenného papíru?
Kromě právě uvedených podmínek má emitent před vydáním dluhopisů povinnost vypracovat tzv. emisní podmínky. V nich nalezne zájemce o dluhopisy veškeré informace o dané emisi, zejména podrobnosti o úpisu dluhopisů, určení jejich výnosu a splatnosti, podmínky převoditelnosti dluhopisů či možnost svolat schůzi vlastníků dluhopisu. Novelou zákona o dluhopisech z roku 2012 byl zrušen požadavek nechat schválit emisní podmínky Českou národní bankou (ČNB). To mělo za následek masivní nárůst vydávání dluhopisů. Nicméně pokud chce emitent dluhopisy veřejně nabízet širšímu okruhu osob, musí zpravidla uveřejnit tzv. prospekt cenného papíru schválený ČNB. Prospekt je dokument, který musí obsahovat veškeré údaje, které jsou nezbytné pro zájemce o daný cenný papír k tomu, aby mohli kvalifikovaně posoudit výhodnost jejich investice. Povinnost uveřejnit prospekt však neplatí pro ty dluhopisy, u nichž je celková hodnota protiplnění nižší 1 milion EUR za 12 měsíců.
Povinnost uveřejnit prospekt rovněž nemá takový emitent, který má v úmyslu nabízet dluhopisy namísto veřejné nabídky pouze omezenému okruhu osob (těch nesmí být více než 150). V tomto případě se může jednat např. o zaměstnance.
3. Z pohledu upisovatele
Zájemci o dluhopisy nabývají vlastnické právo k nim uzavřením smlouvy o úpisu dluhopisů. Tuto smlouvu uzavírají s emitentem. Ve smlouvě o úpisu dluhopisů si smluvní strany stanoví podrobnosti každého konkrétního úpisu (zejména počet dluhopisů, které se daným úpisem převádějí).
Po nabytí dluhopisu má jeho vlastník právo na výplatu úrokového výnosu, a to zpravidla za určité období stanovené emisními podmínkami (měsíčně, čtvrtletně, jedou ročně). V den splatnosti emise pak dojde také ke splacení jistiny (částky, na kterou dluhopis zní) vlastníkovi dluhopisu.
Další články
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Kdy mluví člen vlády za stát a kdy už jen sám za sebe? Nejvyšší soud v recentním rozsudku ve věci premiéra Fialy pojal úřední postup šířeji, než jak ho před pěti lety vymezil Ústavní soud u prezidenta Zemana. Článek se zabývá tím, co tento rozdíl znamená pro hranici mezi státem a politickou soutěží.
