K jakému dni se sestavuje znalecký posudek o přiměřenosti výše vypořádání v rámci převodu jmění na společníka?
Aneb jak vyhovět dvěma rozporuplným ustanovením zákona o přeměnách ohledně dne, k němuž se stanovuje výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění na společníka znalcem jmenovaným soudem.
Při převodu jmění na společníka, jako jedné z přeměn dle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev („PřemZ“), dochází k zániku společnosti (či družstva) a přechodu jejího jmění na jednoho společníka. Ostatní společníci mají nárok na přiměřené vypořádání. Přiměřenost takového vypořádání musí být doložena znaleckou zprávou o převodu jmění vypracovanou znalcem jmenovaným soudem (§ 341 odst. 2 PřemZ ve spojení s § 28 písm. c) PřemZ).
Tuto znaleckou zprávu je třeba předložit společníkům před valnou hromadou rozhodující o převodu jmění na společníka (§ 342 PřemZ). Jelikož ustanovení PřemZ týkající se převodu jmění na společníka neobsahují zvláštní ustanovení o dni, k němuž má být stanovena výše vypořádání, použije se obecné ustanovení § 13a PřemZ, podle něhož se výše vypořádání stanoví ke dni zániku účasti společníka (zániku členství člena družstva). Zánik účasti však nastane ke dni zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, tedy až po valné hromadě rozhodující o převodu jmění na společníka.
S ohledem na výše uvedené zákonné požadavky je zřejmé, že si navzájem odporují. Za účelem vyhovění oběma zákonným ustanovením je tedy dle našeho názoru vhodné, aby byla vypracována znalecká zpráva ke dni předcházejícímu rozhodný den převodu jmění na společníka a rovněž znalecká zpráva ke dni zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, a to tak, aby bylo možné v souladu s § 341a odst. 1 PřemZ vyplatit přiměřené vypořádání do 1 měsíce od zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. V projektu převodu jmění je dle § 339 písm. d) PřemZ třeba popsat takové stanovení výše vypořádání včetně splatnosti (nejlépe konkrétní částkou dle první znalecké zprávy, která však může být korigována výší vypořádání stanovené dle druhé znalecké zprávy). V praxi jsme se setkali i s vypracováním jedné znalecké zprávy „do budoucna“ k předpokládanému dni zápisu převodu jmění na společníka.
Zdroj: bnt journal.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
