K jakému dni se sestavuje znalecký posudek o přiměřenosti výše vypořádání v rámci převodu jmění na společníka?
Aneb jak vyhovět dvěma rozporuplným ustanovením zákona o přeměnách ohledně dne, k němuž se stanovuje výše přiměřeného vypořádání při převodu jmění na společníka znalcem jmenovaným soudem.
Při převodu jmění na společníka, jako jedné z přeměn dle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev („PřemZ“), dochází k zániku společnosti (či družstva) a přechodu jejího jmění na jednoho společníka. Ostatní společníci mají nárok na přiměřené vypořádání. Přiměřenost takového vypořádání musí být doložena znaleckou zprávou o převodu jmění vypracovanou znalcem jmenovaným soudem (§ 341 odst. 2 PřemZ ve spojení s § 28 písm. c) PřemZ).
Tuto znaleckou zprávu je třeba předložit společníkům před valnou hromadou rozhodující o převodu jmění na společníka (§ 342 PřemZ). Jelikož ustanovení PřemZ týkající se převodu jmění na společníka neobsahují zvláštní ustanovení o dni, k němuž má být stanovena výše vypořádání, použije se obecné ustanovení § 13a PřemZ, podle něhož se výše vypořádání stanoví ke dni zániku účasti společníka (zániku členství člena družstva). Zánik účasti však nastane ke dni zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, tedy až po valné hromadě rozhodující o převodu jmění na společníka.
S ohledem na výše uvedené zákonné požadavky je zřejmé, že si navzájem odporují. Za účelem vyhovění oběma zákonným ustanovením je tedy dle našeho názoru vhodné, aby byla vypracována znalecká zpráva ke dni předcházejícímu rozhodný den převodu jmění na společníka a rovněž znalecká zpráva ke dni zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku, a to tak, aby bylo možné v souladu s § 341a odst. 1 PřemZ vyplatit přiměřené vypořádání do 1 měsíce od zápisu převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. V projektu převodu jmění je dle § 339 písm. d) PřemZ třeba popsat takové stanovení výše vypořádání včetně splatnosti (nejlépe konkrétní částkou dle první znalecké zprávy, která však může být korigována výší vypořádání stanovené dle druhé znalecké zprávy). V praxi jsme se setkali i s vypracováním jedné znalecké zprávy „do budoucna“ k předpokládanému dni zápisu převodu jmění na společníka.
Zdroj: bnt journal.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
