Nedoručení pozvánky společníkovi v důsledku pochybení pošty Zdroj: Fotolia

Nedoručení pozvánky společníkovi v důsledku pochybení pošty

Podle § 184 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.“ Pozvánku je třeba zaslat na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 184 odst. 2 z. o. k.).

JUDr. Vladimír Janošek

JUDr. Vladimír Janošek

advokát trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

JUDr. Vladimír Janošek

advokát trvale spolupracující s ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

V usnesení ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006 Nejvyšší soud vysvětlil, že účelem uvedeného ustanoveni nepochybně je zajistit, aby byli společníci s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že se bude valná hromada konat a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na ní. K tomu účelu musí společnost učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila.

Z judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že v případě společnosti s ručením omezeným (srov. slovo „oznámí“ v § 184 odst. 1 z. o. k.) na rozdíl od akciové společnosti (viz slovo „uveřejní“ a „zašle“ v § 406 odst. 1 z. o. k.) je třeba pozvánku v uvedené 15 denní lhůtě společníkovi na adresu uvedenou v seznamu společníků nejen odeslat, ale také doručit (usnesení ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009). Jinými slovy, pozvánka by se měla v této lhůtě dostat do dispoziční sféry společníka.

Posledně uvedený závěr však platí - s ohledem na dispozitivní povahu vykládaného ustanovení - pouze tehdy, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Jinými slovy, zákon společníkům umožňuje, aby si ve společenské smlouvě upravili jak lhůtu, tak i způsob svolání valné hromady. Teprve neučiní-li tak, uplatní se úprava (lhůty i formy svolání) zakotvená v ustanovení § 184 odst. 1 z. o. k. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3703/2009).

Účinky doručení pak nastávají (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5282/2014) prvním dnem, kdy se společník objektivně mohl seznámit s obsahem pozvánky (dnem, kdy si zásilku uloženou na poště mohl vyzvednout).

Povinnost označit zásilku obsahující pozvánku na valnou hromadu tak, aby adresát mohl důvodně předpokládat, že obsahuje listinu týkající se jeho účasti na společnosti s určením omezeným, zákon společnosti neukládá stejně tak jako zasílat pozvánku doporučeným dopisem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2007, sp. zn. 29 Odo 1233/2006).

Co se týká počítání této 15 denní lhůty, potom platí, že rozhodným dnem pro její běh je den konání valné hromady. Tento den se přitom do jejího běhu nezapočítává (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 783/2003).

Nedodržení uvedené lhůty přitom ještě nemusí znamenat, že soud vysloví neplatnost usnesení přijatých na takto vadně svolané valné hromadě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3703/2009, kde bylo jako dostačující považováno, když společník obdržel pozvánku 13 dnů přede dnem konání valné hromady).

Společnost doručuje pozvánku na valnou hromadu společníku na adresu uvedenou v seznamu společníků, a to i tehdy, udělí-li společník třetí osobě plnou moc k zastupování na valných hromadách, jestliže současně společnost nepožádá, aby mu byla pozvánka doručována na jinou adresu (než adresu uvedenou v seznamu společníků) - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 373/2014.

Nepožádal-li společník společnosti s ručením omezeným, aby společnost poté, co se změnila jeho adresa, promítla tuto změnu do seznamu společníků, ač takovou možnost měl, zanedbal sám ochranu svých práv a takové zanedbání nelze interpretovat v neprospěch společnosti. Neoznámí-li společník změnu v doručovací adrese, je bez významu, zda ostatním společníkům bylo známo, kde se skutečně zdržuje, či nikoli (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011).

Výše uvedené závěry, byť přijaté pro účely svolání valné hromady, se plně prosadí i při doručování návrhu rozhodnutí přijímaného postupem per rollam jednotlivým společníkům (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2966/2016).

V usnesení ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009 Nejvyšší soud judikoval, že odeslala-li společnost pozvánku na valnou hromadu doporučeným dopisem společníkům na jejich poslední známou adresu, byl termín a program valné hromady účastníkům oznámen ve smyslu § 184 odst. 1 z. o. k. i tehdy, nebyla-li zásilka doručena adresátu z příčin, jež spočívají na jeho straně. Nebylo by ostatně logické činit společnost za situace, kdy tak nestanoví zákon, odpovědnou za něco, co nemůže vlastním chováním ovlivnit, např. za to, že si společník z důvodů na jeho straně řádně odeslanou pozvánku včas nepřevzal.

Pokud je mi známo, tak Nejvyšší soud doposud neřešil opačnou situaci, a to sice případ, kdy zásilka s pozvánkou by nebyla doručena společníkovi z příčin, jež spočívají na straně třetí osoby. Tj. za nedoručení zásilky by nemohla jak společnost, tak ani společník.

Odpověď na tuto otázku je pak možno nalézt v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018, sp. zn. 7 Cmo 150/2017, kde se společnost pokoušela doručit pozvánku svému zahraničnímu společníkovi do Ruska na adresu uvedenou v seznamu společníků, což se jí však nakonec nepodařilo. Zásilka jí byla vrácena zpět jako nedoručená. Valná hromada se však přesto v nepřítomnosti tohoto společníka konala.

Vrchní soud v Praze věc po právní stránce posoudil tak, že: „Pozvánka odeslaná společností na adresu jejího společníka se totiž nedostala včas do sféry dispozice navrhovatele, tj. nejpozději do dne 4. 8. 2014, což je patnáctý den počítaný zpětně ode dne konání valné hromady, který je rozhodný pro určení běhu lhůty stanovené v § 184 odst. 1 ZOK (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29 Odo 783/2003 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009). Pro věc je pak nerozhodné, zda pozvánka na valnou hromadu zasílaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (Česká pošta s.p.) se nedostala do dispoziční sféry navrhovatele včas z důvodů na straně poštovního doručovatele, neboť i v takovém případě je nutno důsledky opožděného doručení pozvánky přičítat Společnosti, která si pro doručení pozvánky tohoto poštovního doručovatele zvolila a jejímž smluvním partnerem tento provozovatel je.“

Tento závěr (a to sice, že nedoručení pozvánky z příčin na straně pošty je třeba klást k tíži společnosti) zastává také odborná literatura: „V praxi může dojít i k tomu, že pozvánka na valnou hromadu zasílaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebude společníkovi doručena nikoliv z důvodů na straně společnosti (svolavatelé dostojí své povinnosti a odešlou pozvánku dostatečně včas, aby mohla být doručena společníku ve lhůtě určené zákonem či společenskou smlouvou), ale z důvodů na straně provozovatele poštovních služeb. Máme za to, že v takovém případě je nutno důsledky opožděného doručení pozvánky přičítat společnosti, která pro doručení pozvánky zvolila určitého provozovatele poštovních služeb a jejímž smluvním partnerem tento provozovatel je.“[1]


[1] (ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 184 [Pozvánka na valnou hromadu a lhůta pro její svolání]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 390. ISBN 978-80-7400-540-4.)

judikatura valná hromada zákon o obchodních korporacích obchodní korporace

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články